Vláda v Londýně nechala zpracovat analýzu, proč se země potýká s nebývale vysokým zdražením potravin.
A po deseti měsících se jako jeden z důvodů, proč si Britové musí za jídlo připlatit, objevilo i plýtvání.
Průměrná britská rodina by podle autorů analýzy mohla ušetřit na jídle nejméně 420 liber ročně (zhruba 12 600 korun). To znamená, že Britové ročně koupí a nesnědí jídlo za deset miliard liber (zhruba 300 miliard korun). Stačilo by jen dávat si při nákupech lepší pozor na to, jestli se v košíku neobjevují položky, které si poleží v ledničce a pak pokračují rovnou do koše.
Čtyři miliony tun potravin na letišti
Na britských smetištích by tak denně neskončilo
220 000 chlebů, 1,6 milionu kusů banánů nebo více než pět milionů brambor – za rok celkem přes čtyři miliony tun použitelných potravin. "Abychom pomohli zlevnit potraviny, musíme snížit svoji spotřebu," prohlásil Brown před odletem do Japonska.
Pokud by se Británie vyhnula plýtvání, mohla by vyřešit i problémy s dodržováním Kjótského protokolu. Při rozkládání hory nevyužitého jídla vzniká podle odhadů odborníků 18 milionů tun CO2 – tolik skleníkových plynů vyprodukuje dohromady pětina všech aut v království.
Nedávejte slevy
Kvůli horám vyhozených použitelných potravin se britská vláda pustí také do velkých řetězců, které dělají akce typu "kupte si tři za cenu dvou". Brown velké supermarkety vyzve, aby s podobným lákáním zákazníků přestaly.
"Supermarkety zákazníkům šetření s potravinami neulehčují. Nenabízejí totiž menší porce potravin, což nebere v úvahu fakt, že rodiny se zmenšují a počet osob, které žijí samy, se naopak zvětšuje," souhlasí s Brownem například Steve Webb, mluvčí opozičních Liberálních demokratů odpovědný za životní prostředí.
Problémy s rychle rostoucími cenami potravin dominují také summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí, který se od včerejška koná v japonském Tójako.
Například celosvětové ceny obilnin se od začátku roku zvýšily o 60 procent a generální tajemník OSN Pan Ki-mun již varoval, že takový nárůst velmi rychle smazává pokroky vyspělých zemí v boji proti chudobě.
Podle studie Světové banky by se kvůli drahým potravinám mohlo propadnout pod hranici chudoby přes 100 milionů lidí, z toho 30 milionů Afričanů.
Platí totiž, že čím vyspělejší ekonomika, tím menší podíl v rodinném rozpočtu tvoří náklady na jídlo. Průměrná britská rodina zaplatí za potraviny devět procent svého příjmu, zatímco v rozvojovém světě tvoří tato položka nejméně polovinu rozpočtu. Každé zdražení se proto projeví v chudších částech planety mnohem drtivěji než ve vyspělých zemích.
Britská zpráva jako hlavní důvody zdražování potravin uvádí slabší úrodu v několika posledních letech, dražší ropu, ze které se vyrábějí průmyslová hnojiva, a nakonec také rozšiřování biopaliv.
Kvůli podpoře biopaliv ve vyspělých zemích rezignovali mnozí zemědělci na potraviny a ve velkém osázeli svá pole třeba kukuřicí. To se pak podepsalo na nižší nabídce potravin. Na summitu G8 se proto čeká ostrý střet o další podporu těchto paliv.
