Státním pracovníkům se nelíbí nucené výpovědi a nízký nárůst mezd. Také si stěžují na outsourcing, což je najímání externích firem na činnosti, které si vládní instituce dosud zajišťovaly samy.
Kromě toho chtějí odboráři také prosadit zákaz přesčasů.
O tom, zda Británii nakonec masový protest skutečně zasáhne, budou odboráři ještě hlasovat. "Na státní zaměstnance je vyvíjen velký tlak. Čelí neustálé hrozbě, že přijdou o místo, pracují v horších podmínkách a do toho jim klesají platy, proto doufám, že se komise usnese pro stávku," řekl generální tajemník odborářské organizace Mark Serwotka.
Pokud se vysloví pro stávku, může to znamenat největší trhlinu v chodu státu za posledních 20 let. Stávka by měla nejcitelnější dopad zejména na finančních úřadech, úřadech práce a dalších místech.
"Protestní akce zaměstnanců budou mít velký rozsah a mnoho vynalézavých forem," slibuje Serwotka. "Teď už máme naplánovanou i druhou vlnu protestů, která nebude mít charakter klasické jednodenní stávky," naznačil dále Serwotka.
Britská vláda už ve státním sektoru seškrtala tisíce pracovních míst. K tomu ještě hodlá zrušit dva tisíce postů na ministerstvu obrany, což Serwotka nazval "privatizačními orgiemi".
Vláda se k možné stávce zatím vyjádřila pouze stručně - podle kabinetu je zbytečná. Změny na úřadech vysvětluje tak, že jsou třeba, protože úřady se musí přizpůsobit očekávání obyčejných lidí.
