Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Britský soud: Případ 'Alon' je podvod

  0:01aktualizováno  0:01
Česká republika už sice stojí před branami Evropské unie, ve štítu její ekonomiky však zejí hluboké rány v podobě desítek podvodů, zpronevěr nebo "jen" případů nedbalostí v miliardách korun. A s několika málo výjimkami, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, se české policii ani justici zatím nepodařilo s bolestnou minulostí finančních skandálů vypořádat se ctí.

Přitom účet za většinu těchto ran už léta splácíme z našich daní, kterými vlády současné a minulé zalepují vzniklé díry. Rozhodli jsme se proto znovu se podívat na všechny kauzy, které před lety plnily první stránky novin, a zjistit, jak jsou vyšetřovatelé daleko s jejich objasňováním, kam se poděli jejich aktéři a zda je šance, že ti z nich, kdo si to zaslouží, dojdou spravedlnosti.

Začneme případem podnikatele izraelského původu Baraka Alona, který prostřednictvím komplikovaného schématu obchodů, které se tvářily jako mezinárodní obchod s obilím z Ruska, připravil Komerční banku asi o osm miliard korun.

Po třech letech vyšetřování Alon peníze nesplatil, jeho společnost B.C.L. Trading funguje dál a podle zdrojů z policejních kruhů Alon stále podniká ve Vídni. Největší bankovní podvod v historii země - skoro osmimiliardová ztráta Komerční banky z obchodů s rakouskou společností BCL podnikatele Baraka Alona, konečně může nést nálepku "krádež století".

Nebyla to však tuzemská justice, která po třech letech od vypuknutí skandálu prokázala úmyslné vysátí peněz z českého bankovního domu, ale londýnský soud. Ten koncem loňského roku jasně řekl, že obchody, které za peníze Komerční banky fingovala Barakova firma, nesou známky jasného podvodu.

Když ve své závěrečné řeči soudce charakterizoval odhalování podnikatelských praktik BCL a jejích kompliců, pomohl si následující metaforou: "Je to jako když vejdete do džungle a nemáte mapu."

Zatím jen první vyhrání
Rozsudek londýnského soudu, který se MF DNES podařilo získat, je sice důležitým, ale jen prvním krokem v cestě za detailním odhalením podvodu a možným potrestáním viníků.

O co vlastně v Londýně šlo? Komerční banka tam zažalovala britskou firmu Stone and Rolls chorvatského podnikatele Zvonko Stojeviče. Ta hraje v celém případu klíčovou roli. Měla totiž v letech 1996 až 1999 dodávat Barakově firmě z Ruska obilí, na jehož nákup Komerční banka půjčovala BCL peníze.

Komerční banka soud přesvědčila, že k žádným prodejům nedošlo. Faktury a doklady o uložení obilí v ruských skladech byly totiž falešné. Soud navíc připustil, že fiktivní dodavatel Baraka Alona s ním na celém podvodu spolupracoval a byl jen nastrčenou figurkou.

"Na základě materiálu, který je přede mnou, není možné určit, zda Stone and Rolls Prague (pobočka londýnské firmy - pozn. red.) ovládal pan Stojevič nebo pan Alon," uvedl londýnský soud v rozsudku. V celém případu figurují další chorvatské, bulharské a ruské firmy, které mají s Barakem čilé kontakty.

Komerční banka nakonec v Londýně vysoudila na Stone and Rolls 95 milionů amerických dolarů. Ty ale stěží někdy uvidí, protože ve firmě nezbylo skoro nic. Mnohem důležitější je, že banka záhy po rozsudku dostala žalovanou společnost pod kontrolu.

Ještě v den, kdy byl verdikt vynesen, totiž banka dokázala jiného soudce přesvědčit, že Stone and Rolls na zaplacení nemá a do firmy nasadila svého likvidátora. Vtuzemsku by soudům něco podobného trvalo měsíce a možná i roky. "Nejvíce britské soudce překvapilo, že v tuzemsku nikdo není kvůli případu ještě ve vězení," uvedl dobře informovaný zdroj.

Po obsazení sídla Stone and Rolls se likvidátor dostává k další dokumentaci a kontům firmy. "Doufáme, že nám pomůže zjistit, kam peníze od banky nakonec putovaly," doplnil zdroj.

O co v případě jde?
Smyšlené obchody s obilím začala Komerční banka tehdy vedená Richardem Salzmannem firmě BCL financovat v roce 1996. Nejprve poskytla 100 milionů dolarů, pak 150 a nakonec 200 milionů, o které přišla.

Schéma celého "letadla" lze ukázat právě na případu Stone and Rolls. BCL naoko kupovalo od firmy obilí. Barak požádal Komerční banku, aby mu profinancovala nákup obilí tzv. akreditivem. To je vlastně neodvolatelný slib, že banka zaplatí, pokud Barak dostane slíbené obilí a je pak na ní, aby od něho získala peníze zpět.

Vysoké limity a dlouhé lhůty, mezi vyplacením peněz a jejich očekávaným návratem, umožnily Alonovi a jeho komplicům vytvořit "letadlo". "Virtuální" obchod bez zboží takto fungoval až do konce roku 1999. Tehdy již banka začala být ve vztahu k Alonovi opatrnější a při pokusu o snížení limitu z 200 na 150 miliónů dolarů a lepší zajištění letadlo havarovalo.

Na to, že část peněz z celého letadla se Komerční bance "vrátila", se soustředila obhajoba firmy Chorvata Stojeviče v Londýně. "Peníze získané z podvodu byly použity na splacení části dluhu," konstatoval sice londýnský soud ovšem odmítl to jako argument ve prospěch Stone and Rolls.

Co bude dál
Londýnský rozsudek je pro banku podle zdrojů MF DNES důležitý i v dalších sporech s Barakem. Konstatování soudce,že šlo o jasný podvod,chce banka použít jako argument u rakouské justice, kde podala na svého někdejšího klienta trestní oznámení.

Kromě toho chce banka poslat BCL na základě své pohledávky 200 milionů dolarů do konkurzu a podobně jako v případě londýnské firmy se tak dostat k jejím dokumentům. "Věříme, že nám to umožní zjistit, kam peníze zmizely a pokusit se je získat," uvedl zdroj z Komerční banka.

Banka ale žaluje zatím jen dlužnou částku deset milionů dolarů, protože v Rakousku se musí u soudu skládat poměrná část žalované částky jako jistina. "Dva roky trvalo, než rakouská justice uznala, že se jeho obchodní soudci budou případem zabývat." Barak Alon a jeho otec Šlomo Alon totiž patří v Rakousku i Izraeli mezi velice vlivné podnikatele.

Co dělá česká policie
Policie předala již dříve obvinění Baraka Alona rakouským kolegům a v Česku obvinila většinu bývalého vedení Komerční banky, a několik zaměstnanců z pobočky a odboru, který Baraka financoval. Stíhání zaměstnanců pobočky bylo zastaveno a u dalších osob se čeká již téměř tři roky na případný soud.

Barak Alon se delší dobu tuzemsku vyhýbá. Dříve přitom byl velmi aktivní - dodnes spoluvlastní Válcovny plechu Frýdek Místek, byl v orgánech českokrumlovského pivovaru, který vlastnil podnikatel František Mrázek a podílel se na deblokaci ruského dluhu. Měl špičkové kontakty na politiky, zejména někdejšího ministra financí Iva Svobodu. I to mu otevíralo dveře v Komerční bance.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.