Zadlužení Řecka by se pak snížilo na úroveň, se kterou si země v budoucnu poradí sama.
"Bylo by to další kolo řízeného bankrotu. Je to poměrně logické východisko z řecké krize, protože Řecko je na rozdíl od Španělska nebo Irska skutečně nesolventní stát, který svůj dluh těžko může někdy splatit," komentoval pro iDNES.cz Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Soukromí věřitelé už odepsali velké části dluhu v rámci druhého záchranného balíku letos v únoru. Po složitých jednáních se zástupci privátního sektoru (bank, pojišťoven, hedgeových fondů atd.) dohodli na odpisu více než poloviny nominální hodnoty řeckých dluhopisů v jejich portfoliu. Stále to však nestačí. Řecko se mezi solventní státy nevrátilo.
Nová restrukturalizace by šla na vrub Evropské centrální banky. Plán má snížit dluhy balkánské země na úroveň ročního objemu jejího HDP. S takovým dluhem by už Řecko nemělo mít vážnější problémy. To by však vyžadovalo obrovské ztráty na straně Evropské centrální banky a dalších institucí, které drží řecké vládní dluhopisy. ECB se k plánům odmítla vyjádřit, podle Reuters by však po takto náročné operaci musela být sama ECB rekapitalizována. Dalším rizikem je podle Bureše růst inflace a riziko morálního hazardu.
"Jednalo by se o 70 až 100 miliard eur dalšího odpisu dluhu u oficiálních věřitelů," podotkl Bureš s tím, že zpráva Reuters zřejmě mluví o přípravách plánu ve velmi surové podobě. Podle něj se dá pochybovat o tom, že by Evropská centrální banka, na jejíž vrub by odpis šel, s plánem souhlasila. O těchto částkách hovoří více zdrojů, na které se Reuters odvolává.
Zadlužení Řecka je vzhledem k výkonu jeho ekonomiky tak vysoké, že země by se dříve či později dostala do dalších problémů. Eurozóna chce proto takové možnosti zamezit.
