Úkol obhájit smlouvu dostala na starost eurokomisařka Cecilia Malmströmová, která ji právě dnes evropským zákonodárcům ve Štrasburku představuje.
Brusel si musí přízeň poslanců získat proto, že právě oni, a pak členské země EU, musí dohodu stvrdit, aby byla účinná. V únoru se to Komisi nepovedlo a unijní zákonodárný sbor smetl k nelibosti Washingtonu první verzi ze stolu. (viz předchozí článek)
Europoslancům se tehdy nelíbilo, jakým způsobem by mohli Američané nahlížet do evropských záznamů o bankovních převodech skrze mezinárodní bankovní síť SWIFT. Návrh systému podle nich dostatečně nechránil osobní údaje klientů bank.
O významu dohody se snažil poslance přesvědčit při své nedávné návštěvě Evropského parlamentu i americký viceprezident Joseph Biden. Uvedl, že sice chápe některé výhrady evropských zákonodárců, ale i tak je přesvědčen o potřebě domluvit se. "Naši nepřátelé využívají veškerých možností a nástrojů," řekl Biden počátkem května v Bruselu.
Sledování finančních toků podle něj může poskytnout oběma stranám důležité informace, které mohou pomoci možným teroristickým útokům zabránit.
Výběr dat bude cílený
Malmströmová, která dohodu s Američany za komisi dojednávala, věří, že nyní se obavy o ochranu dat podařilo významně zohlednit tak, že europoslanci budou moci dokument podpořit. Stát by se tak mohlo na červencovém zasedání.
Všechna data zasílaná do USA by podle nového textu měla být založena na protiteroristických vyšetřováních a nikoli na náhodných kontrolách či profilování možných podezřelých. Američané budou mít k dispozici řadu osobních informací, jako třeba kdo danou transakci odeslal a kdo ji přijal, jeho jméno, identifikační číslo či adresu.
"Dostali jsme prakticky vše, co jsme (v rámci ochrany dat a osobních údajů) chtěli," okomentovala dohodu s USA eurokomisařka.
Databáze spravovaná společností SWIFT, která sídlí v Bruselu, zahrnuje bankovní data a údaje z asi 8000 finančních institucí v 200 zemích.
