Brusel chce, aby agentury byly transparentnější a více mezi sebou soutěžily. Podle komisaře Michela Barniera je také nezbytné snížit závislost ekonomiky na jejich hodnocení. Vlastní agenturu ale Brusel vytvářet nechce.
Právě ratingovým agenturám někteří evropští politici přičítají podíl na vzniku finanční krize, která vyvolala následně krizi hospodářskou. Na adresu sektoru zazněla od politiků opakovaně kritika i kvůli nedávným rozhodnutím o snížení hodnocení některých evropských zemí.
Přísnější pravidla mají například omezit u agentur možnost střetu zájmů.
Jedna osoba či společnost tak nebude moci vlastnit paralelně více než pět procent ve dvou konkurenčních ratingových agenturách. Agentury také nebudou moci hodnotit akcionáře, pokud ti drží více než pět procent jejich kapitálu. Společnosti, které produkují finanční produkty, by podle komise také měly měnit ratingovou agenturu pravidelně každé tři roky.
Evropská komise nakonec do návrhů nezapracovala možnost, aby Unie vytvořila vlastní ratingovou agenturu, ačkoli nad tím uvažovala. Bylo by to ale prý dost nákladné. Komise odhadla náklady na 300 až 500 milionů eur (až 12,8 miliardy Kč). Navíc je zde otázka důvěryhodnosti, protože by byla financována státy, které by pak také hodnotila. Barnier nicméně vznik evropské ratingové agentury do budoucna nevyloučil.
Právě takovou instituci EU potřebuje podle druhé nejsilnější skupiny v Evropském parlamentu, tedy socialistů. "Jsem příznivcem nezávislé ratingové agentury, jejíž financování není závislé na ekonomických zájmech těch, kteří požadují rating," řekl šéf socialistů a patrně také budoucí šéf evropského zákonodárného sboru Martin Schulz.
