Citelný nárůst výdajů Brusel žádal již v návrhu rozpočtu pro letošní rok. Jeho projednávání se změnilo v diplomatickou bitvu a Evropské sedmadvacítce hrozilo, že poprvé od roku 1988 skončí v rozpočtovém provizoriu. Nynější jednání mají být podle expertů ještě vyhrocenější.
"Pozorovat, jak komise navrhuje takřka pětiprocentní výdajový skok, je zhruba stejné jako sledovat kultovní film Brewsterovy miliony, akorát, že tentokrát to není vůbec vtipné," citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
Komise se brání, že růst výdajů plně odpovídá závazkům, které si unie v minulosti vytyčila. Patří mezi ně především větší podpora vědy a výzkumu. Drtivou většinu výdajů z téměř 3,2 bilionu korun má však i v příštím roce tvořit podpora zemědělců. Ta dosahuje pravidelně kolem 40 procent unijních výdajů.
EU musí plnit závazky, jinak ji hrozí žaloba
Eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski řekl, že hlavním důvodem, proč chce komise navýšit rozpočet, je povinnost zaplatit probíhající projekty. Komise totiž musí dostát svým závazkům a proplatit peníze, které státy či regionální samosprávy investovaly do projektů financovaných EU. Ty se proplácejí zpětně.
"Zastavení těchto projektů na půli cesty by mohlo být likvidační pro mnoho obcí. Nemůžeme si přece dovolit takto trestat naše občany, podniky, místní a regionální orgány, jež mají plné právo na zaplacení svých účtů," uvedl Lewandowski. V případě nezaplacení navíc komisi může hrozit žaloba některého z členských států.
Komise se také hájí, že letos prvně nežádá růst výdajů, které mají pokrýt provoz institucí EU. Zajištění chodu EU přesto spolyká téměř 200 miliard korun.
Navýšení rozpočtu pro řadu zemí těžko stravitelné. "Nárůst o 4,9 procenta by pro nás nebyl přijatelný," řekl BBC mluvčí britské vlády. Podle nizozemského ministra financí Jana Kees de Jagera je návrh komise "mimo měřítko". "Jak mám vysvětlit našim občanům, aby si utahovali opasky, když rozpočet EU poroste?" uvedl ministr.
