Oznámil to generální ředitel Mostecké uhelné na mezinárodní konferenci Hnědé uhlí a energetika, která od středy probíhá v Mostě.
"Umožňuje to horní zákon, který je podle právních analýz, které jsme si nechali udělat, nadřazen vládním usnesením o územních limitech z roku 1991 i státní energetické koncepci z roku 2004. Zákon nám ukládá ložisko co nejhospodárněji vytěžit. Pokud tedy vyřešíme střet zájmů, čili se vyrovnáme s obyvateli obcí, můžeme pokračovat v těžbě," uvedl generální ředitel Mostecké uhelné Luboš Měkota.
"Podle právní analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat, je horní zákon nadřazen i zákonu stavebnímu, kterým se zase řídí plány územních celků, tedy i budoucí rozvoj Ústeckého kraje," dodal ještě.
Reagoval tak na možnost, že krajští zastupitelé schválí územní plán kraje se zachovanými limity těžby.
Obyvatele postoj těžařů překvapil
Stanovisko Mostecké uhelné překvapilo i zaryté odpůrce těžby z Horního Jiřetína. V obou obcích proběhlo loni v zimě referendum, kde se lidé vyslovili pro zachování vesnic a tedy nepokračování v těžbě.
"Už dva měsíce vyjednávají s lidmi o prodeji domů, což naznačuje, že limity nebudou respektovat. Teď to potvrdili. Limity ale dál platí a jejich význam si uvědomují už i okolní obce a města. Především v Litvínově. Začíná být zcela jasné, že Horní Jiřetín a Černice jsou jen překážkou v cestě dolů k ložiskům pod chemičkou v Záluží a dál," upozornil Vladimír Buřt, hornojiřetínský zastupitel, který je jedním z největších bojovníků za záchranu ohrožených obcí.