Jako v jednom z mála pivovarů používají totiž v Budějovicích stále ještě žatecký chmel, místo dnes již obvyklého chmelového extraktu, jedinečná je i vlastní voda z 300 metrů hluboké studny a dlouhodobý proces zrání piva při teplotě jednoho stupně Celsia.
Budvar proto chystá novou etapu v dobývání německého trhu. Roli dosavadních šesti generálních importérů převezme firma BBD se sídlem v Berlíně. Jejím úkolem bude péče o jednotný obraz pivovaru na celém německém trhu, lepší marketing a nové smlouvy s řetězy potravinářských obchodů.
Německý list Die Welt připomíná historii známkoprávních sporů. Hlavní problém nastal v důsledku nacistické okupace Československa v roce 1939. Smlouva z roku 1911 vymezovala pole působnosti jednoznačně - americký výrobce mohl své pivo pod názvem Budweiser prodávat kdekoli kromě Evropy, zatímco na evropském kontinentu se směl s tímto názvem prodávat jen originální mok z Budějovic. Okupaci Československa však americká strana využila k tom, aby si vynutila četné ústupky.
Od té doby nesmí český výrobce používat v USA a některých dalších zemích původní název svého piva, jinde - například v Británii - mohou obě strany prodávat svá piva pod stejným názvem. V Německu naštěstí panují jasné poměry: název Budweiser může nést jen pivo z Čech. Konec sporu je však stále v nedohlednu.
Pokusy amerického pivovaru Anheuser-Busch, který se jako největší výrobce piva na světě chtěl podílet na privatizaci budějovického pivovaru, byly odmítnuty, protože podle české strany Američanům nešlo o rozvoj českého producenta, ale jen o převzetí kontroly nad ochrannou značkou.
