Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bulharsko ovládla zlatá horečka, rýžovací pánve se chopily stovky lidí

  11:47aktualizováno  11:47
Více než dva tisíce let po Thrácích, jejichž poklady nadále fascinují celý svět, se Bulharska znovu zmocnila zlatá horečka. Někteří se rýžováním zlata chtějí i uživit. Pořádá se mnoho seminářů o tom, jak zlato rýžovat, a za přítomnosti kamer se konají soutěže zlatokopů.

Bulharska se zmocnila zlatá horečka. Někteří mají štěstí a malá zrnka zlata opravdu najdou (25. srpna 2015) | foto: Profimedia.cz

„Lesk zlata přitahuje, zejména v chudé zemi,“ zdůrazňuje předseda nedávno vzniklého sdružení bulharských zlatokopů Kiril Stamenov. Zlatá horečka se podle něj zmocnila všech vrstev.

Podle srpnové vládní zprávy jsou téměř všechny bulharské řeky zlatonosné, ale pro průmyslové rýžování zlata se nehodí. Výjimku tvoří důl pod širým nebem v Čelopeči. „Zlato tu bylo vždycky. Nikoli náhodou je území soudobého Bulharska kolébkou thrácké civilizace,“ zdůrazňuje Kiril Stamenov.

Fotogalerie

Objev několika zlatých zrnek stačí k tomu, aby většina svátečních zlatokopů jásala radostí.

„Tato lokalita musí být bohatá, poněvadž si ji Thrákové zvolili za svou metropoli,“ říká devětapadesátiletá Milka Ganevová, která už dva roky vždy o víkendu prozkoumává okolí přehrady Koprinka.

Vody této přehrady postavené za komunismu zalily pozůstatky Sevtopolisu, bývalé metropole thrácké civilizace, která vstoupila do dějin pro své obrovské zlaté bohatství.

Stejně jako Ganevová se na patnáct set Bulharů oddává více či méně pravidelně rekreačnímu rýžování zlata. To bylo výslovně povoleno zákonem z roku 2009.„Doufám, že jednou budu moci nechat ze zlata udělat medailonky pro štěstí svým dvěma vnukům,“ svěřuje se žena agentuře AFP a upřesňuje, že za dva roky našla osm gramů zlata.

Není tu žádný bohatý zlatokop, jen nadšenci

Někteří, jako je Hristo Mavrudov, nechali všeho a snaží se učinit si ze svého koníčka zdroj obživy. „Zlatá horečka je pocit, který nelze s ničím srovnat,“ zdůrazňuje osmadvacetiletý muž. Říká o sobě, že je povoláním zlatokop.

Už dva roky hledá celoročně zlato v horských řekách se svým kolegou Nikolajem Kostadinovem. „Jsme den ode dne lepší a doufáme, že nás to jednou uživí,“ tvrdí.

Oba už našli za jeden rok 70 gramů zlata, ale jejich výdělek je zatím skromný. Světový kurs zlata od roku 2011 dosti poklesl. Jeden gram tohoto zlata, které má 20 až 22 karátů, kupují bulharští zlatníci jen za 50 až 52 leva (700 až 730 Kč).

„Za zlatokopy se označují jen někteří nadšenci. Ti, kdo se do rýžování pouštějí, aby zbohatli, toho brzy nechají. Není tu žádný bohatý zlatokop,“ usmívá se Stamenov.

Rýžování zlata je náročné: nejčastěji připadá na jeden metr krychlový naplavenin 0,5 gramu zlata. Jsou však různé „finty“, jak vyrýžovat více: zlato je devatenáctkrát těžší než voda a usazuje se v zátočinách, kolem kořenů stromů a u velkých kamenů.

„Rýžování je namáhavé, jen když se zuřivě snažíte najít zlato za každou cenu. Když ale zůstanete v klidu, dá vám to zapomenout na každodenní starosti,“ říká padesátiletý elektrikář Hristo Atanasov.

Autoři: ,


Témata: Zlato




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.