Příběhy tří neúspěšných zakázek i s vysvětlením, proč se nepovedly, už měl v hlavě. Horší bylo, jak sám přiznává, vtěsnat je do tří odstavců textu.
Jeden za všechny. Skanska nedávno dokončila pro francouzského klienta luxusní rezidenční komplex v Praze na Vinohradech. Překročila rozpočet, ale klient zaplatil jen původně smluvenou cenu.
"Nechali jsme se unést architektem, udělala se řada zlepšení, klientovi se líbila, ale nikdo s ním nevyřešil, na čí účet zdražení půjde," vysvětluje Zdeněk Burda.
Teprve jako padesátník pocítil ředitel stavebního obra, jaké to je, když má nad sebou v roli vlastníka světovou špičku v oboru. Do roku 2000, tehdy ještě pod původním názvem IPS, firmu ovládali finančníci a bankéři, kteří nerozebírali stavební úspěchy či přešlapy firmy.
"Ty zajímala jen čísla, kdybychom se rozhodli z IPS udělat pekárnu, bylo by to jedno," vzpomíná Burda. Manažerský tým v čele s Burdou ustál dvě výměny vlastníků a už třetí rok řídí stavební kolos pod švédskou vlajkou.
"Vždy se snažíme nechat místní manažery. Stavebnictví je hodně lokální byznys, tak proč měnit Čechy znalé trhu, když si vedou dobře," tvrdí Petr Gimbe ze stockholmské centrály Skansky.
Nemocní bankovní vlastníci
Když stavební firma vyplula z náruče stále nemocnějších českých bank (celá 90. léta byly jejími majiteli investiční fondy České spořitelny, Komerční banky, Živnobanky i zkrachovalé IPB), stál Burda u kormidla gigantu IPS už druhým rokem.
Věděl, že firma potřebuje nového vlastníka. Nějakou dobu koketoval i s myšlenkou, že by jednu z divizí firmy zprivatizoval, ale post šéfa jedničky českého stavebnictví mu byl nakonec bližší.
"Chtěl jsem radši zůstat u velkých zakázek než v malé samostatné firmě a stavět garáže," usmívá se Burda, který si jinak své ambice nechává spíš pro sebe.
Symbolicky IPS získala nového majitele ve stejný den, kdy propukla poslední agonie IPB. Řediteli stavebního obra se ulevilo, protože než začala banka vést boj o vlastní existenci, měla ambici postavit i velkou stavební skupinu, jejímž jádrem měly být dnes už zkrachovalé Vojenské stavby a IPS.
"Začaly se nám zavírat dveře finančního světa, ale pro firmu to byl dobrý skok," myslí si dnes Burda o několikaměsíčním období, kdy se firma ocitla v rukou podnikatele Luďka Sekyry, který musel stavebního obra nakonec nechat švédskému investorovi.
Po krachu IPB, která mu na koupi půjčila, nesehnal další finance.
Celý život v jedné firmě
Původem stavební inženýr Burda nikdy nepracoval pro jinou firmu než pro IPS. Jedno mu tedy nelze upřít: svou firmou prochází už přes 20 let z dolních pater směrem nahoru.
Zkusil kancelářskou práci, když začínal jako účetní. V roli stavbyvedoucího pak řídil řadu staveb. Na špičku se dostal v roce 1997 spolu s několika dalšími manažery, kteří v první polovině 90. let šéfovali jednotlivým divizím firmy.
S malými výjimkami stejní lidé vedou firmu dodnes. V roce 2000 Burdův styl řízení narazil u týmu, který už tehdy pro Skansku v Praze léta pracoval. Manažeři z gigantu IPS je však nakonec převálcovali.
"Skoro nikdo u Skansky nezůstal. Místa, která jim Burdovi lidé nabídli, znamenala pro většinu kariérní pád. Přitom to byli zkušení lidé, pro které byla angličtina samozřejmostí, a například marketing uměli lépe než lidé v IPS. Střetly se však dva světy, které nešly dohromady," říká jedna z bývalých zaměstnankyň Skansky.
Burda však u Švédů boduje. Zatímco šéfy firmy, kterou Skanska ovládla v Polsku, musela po čase vyhodit, protože se nedokázali poprat s restrukturalizací přebujelého molochu, své pražské top manažery si chválí a říká, že se k výměnám ani nechystají.
I když jako správní podnikatelé zástupci Skansky dodávají: "Nikdy neříkej nikdy." Česká Skanska vydělává čím dál víc. Burdův tým zvedl od doby, kdy mu velí Stockholm, tržby o dalších pět miliard korun a letos by z utržených 28 miliard mělo zůstat pro majitele téměř 1,4 miliardy čistého zisku.
"Skanska CZ je čtvrtá nejziskovější ze všech našich firem ve skupině a zhruba šestá největší," vysvětluje mluvčí Peter Gimbe, proč na Burdův tým nedají dopustit.
Vybíráme si jen "špeky"
Líbí se jim i strategie, kterou Zdeněk Burda sám charakterizuje jako orientaci na jedničky: získávat ty největší zakázky na českém trhu.
|
Pět důvodů výjimečnosti 1. Řídí největší stavební firmu v zemi. Dnes má podíl na trhu asi 10 procent a neustále jej zvyšuje. Roční obrat Skansky má letos přesáhnout 28 miliard korun. |
Po loňském roce, kdy stavební byznys přidusily povodně a Skanska se musela uskrovnit, prožívá stavební obr zase rok rozmachu. Před dvěma týdny získala největší koláč z celkově devítimiliardové zakázky na rozšíření pražského letiště na Ruzyni.
V létě zase Burda slavil vítězství v tendru, o kterém se mluvilo jako o události na realitním trhu. Skansku si vybrala největší česká banka ČSOB, aby jí postavila nové sídlo, odkud bude řídit svůj byznys.
Ve smlouvě na dům pro dva a půl tisíce bankovních úředníků stojí suma 2,7 miliardy. Když však vstupujete do Burdovy kanceláře, je na první pohled zřejmé, čím v posledních měsících český šéf Skansky žije.
Vše říká fotomontáž, na níž se mezi podobenkou Zdeňka Burdy a šéfa Sazky Aleše Hušáka vypíná staveniště budoucí hokejové arény v pražských Vysočanech.
"Dnes v noci jsem se vzbudil a říkal si, že to je za sto dní, tak už jen devadesát čtyři," kroutí stavitelský boss starostlivě hlavou. Za každý den odstříhává jeden centimetr na krejčovském metru.
Pomyslný klíč k největší stavbě, na níž Skanska dostala práci za 2,7 miliardy, má předat, až odstřihne dalších 94 dílků.
Zakázka pro Sazku byla určitě jedním z nejméně jistých dobrodružství, do nichž se dvaapadesátiletý manažer pustil.
"Ne každý by k tomu měl odvahu. Od začátku projektu nebyly jasné finanční toky a ještě není jisté, zda bude mít Sazka čím zaplatit," říká Luděk Sekyra, který je dnes rád, že IPS nakonec prodal Švédům.
Konkurence nenašla odvahu do obchodu se Sazkou jít. "Ostře to sledujeme a stále nám vychází, že jsme v zisku. Hlavně neudělat chybu, vyrobit stavbu se ztrátou je rakovina, " pokyvuje Burda.
