Elektřina má příští rok zdražit o deset procent. Na podzim vzroste na novou rekordní úroveň i cena plynu, a to zřejmě o 16 až 18 procent. Také vodárny upozorňují, že budou zdražovat kvůli dražší energii. To vše dohromady bude stát průměrnou rodinu každý měsíc o stovky korun více. "Dopady pocítí domácnosti, průmysl i doprava," říká ředitelka České plynárenské unie Marta Ptáčková.
Zdražení může ubrat body Paroubkově vládě, která chce ve volbách zabodovat tím, jak v Česku roste životní úroveň.
Snaha politiků držet nízko regulované nájmy a ušetřit tím lidem peníze za bydlení se míjí účinkem. Na podzim a znovu příští rok narostou ceny dalších služeb spojených s chodem domácnosti.
Kvůli chystanému zdražení proudu a plynu se výdaje za bydlení stanou nejdůležitější položkou rodinných rozpočtů.
Teď padne na tyto výdaje zhruba pětina příjmů průměrné rodiny. Podle analýzy výdajů domácností, kterou v prvním čtvrtletí provedl statistický úřad, se za bydlení utrácí v Česku už stejně jako za jídlo.
Protože služby spojené s bydlením zdražují v posledních deseti letech víc než ceny jiného zboží a služeb, hrají ve výdajích rodiny čím dál větší roli. Nyní na bydlení padne z rozpočtu průměrné rodiny okolo 3200 korun měsíčně. Po plánovaném zdražení proudu a plynu to může být hravě 3500 – tedy víc než za jídlo, jehož ceny stagnují díky konkurenci hypermarketů a dovozu levnějších potravin po vstupu do Evropské unie.
Statistici v nákladech za bydlení počítají hlavně s regulovanými nájmy. Kdo platí tržní nájem nebo splácí úvěr za vlastní byt, pro toho jsou výdaje za bydlení největší položkou už dnes.
Plyn a proud prodraží vodu a teplo
"Zažíváme mimořádný růst cen prakticky všech energií. Je to situace srovnatelná s ropnými šoky z 80. let a nebude to krátkodobé," tvrdí Marta Ptáčková, ředitelka České plynárenské unie, jež sdružuje tuzemské distributory plynu.
Podle ní teprve za čtyři nebo pět let mohou ceny energií začít zase klesat. Jako hlavní důvod růstu se uvádí skutečnost, že výdaje za energie rostou po celém světě, hlavně kvůli dražší ropě.
Protože v Česku zatím v energetice nefunguje úplná konkurence, hlídá ceny Energetický regulační úřad. Firmám z oboru však dává za pravdu. Zdražení vzal minulý týden na vědomí i premiér Jiří Paroubek.
Na podzim tak má růst cena plynu pro domácnosti v průměru o 16 až 18 procent. Elektřina příští rok zdraží o deset procent s tím, že se zároveň srovnají ceny v krajích ovládaných společností ČEZ.
Ministerstvo průmyslu vyčíslilo růst ceny proudu do roku 2010 na 26 procent. Existují však i mnohem dramatičtější odhady. Například studie poradenské firmy EuroAnalysis počítá v příštích pěti letech se zdražením o 31 procent. Dražší energie se podepíší na cenách jiných služeb.
"Nejsme schopni říct, jak cena poroste, když zatím neznáme vstupní parametry, jako ceny energie a plynu v příštím roce," uvedla Miloslava Melounová, ředitelka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.
Vyšší zřejmě budou i účty za ústřední topení. "Náklady na palivo jsou pro nás zásadní, tvoří asi šedesát procent veškerých našich nákladů," říká jednatel teplárenské firmy MVV Energie Pavel Hrach. Už letos chtějí plynaři od tepláren za plyn až o dvacet procent víc než loni. Teplárny závislé na plynu a topných olejích budou podle místopředsedy regulačního úřadu Blahoslava Němečka zdražovat i nadále.
Energetici radí zaměřit se na alternativní zdroje. Ve Stonavě na Karvinsku si za pět milionů postavili tepelná čerpadla a vytápějí radnici a kostel teplem ze starých dolů. Topení je nyní stojí podle radních třikrát méně než dřív.
