Samotné nájmy totiž představují z celkových výdajů rodin jen sedm až osm procent, ostatní jsou náklady na energie, vodné a stočné a komunální služby. V Evropské unii je přitom podíl nájemného kolem 12 procent.
"Ani samotné regulované nájemné není tak ztrátové, jak majitelé domů uvádějí. My jsme si dělali průzkum a zjistili jsme, že velká část vlastníků je v červených číslech. Samozřejmě je ale něco jiného, když mají nějaké jednorázové velké investice, které jim ztrátu vytvoří," tvrdí náměstek ministra financí Jaroslav Šulc.
Co dál s nájmy, to by měl řešit nový zákon, který nyní dokončují ministerstva financí a pro místní rozvoj. Přes protesty vlastníků domů se předpokládá, že bude pro růst nájemného zachován nějaký roční strop.
Podle dosavadních informací by se měl pohybovat mezi 10 až 15 procenty ročně, Šulc se však domnívá, že může být i nižší než 10 procent.
"Chceme to vyřešit tak, že dáme nějaký koeficient, jako je například inflace nebo nějaká základní úroková sazba, plus další prostor, především pro jednotlivé obce či kraje, aby si samy určily, jaký růst nájmů je v daném regionu únosný," vysvětlil Šulc.
Nový zákon o nájmech je nyní v připomínkovém řízení a měl by být hotov do konce ledna, kdy ho má na stůl dostat vláda. Platit má od 1. července. Majitelé bytů a domů však s výklady ministerstva financí nesouhlasí.
Podle nich je výběr nájemného nyní jednoznačně ztrátový a chtějí rychlejší zvýšení. Argumentují také tím, že rozdíl mezi regulovaným a tržním nájmem je často více než sto i dvě stě procent.
"Na čtyřech bytech vyberu měsíčně na nájemném 7715 korun, to nestačí ani na výměnu oken," říká například majitel činžovního domu v Plzni Václav Přibyl.
Regulované nájemné v jeho případě činí 20 korun na metr čtvereční, tržní se v této lokalitě pohybuje od 30 do 60 korun za metr podle kategorie bytu. "Zatím proto dávám peníze jen na to nejnutnější a něco doplácím z jiného podnikání," říká.
Měsíčně by potřeboval alespoň čtyřnásobek, aby mohl do domu investovat a zbylo na zisk. Přibyl se chce proto připojit k výzvě Sdružení majitelů domů a obrátit se k soudu se žalobou na stát kvůli ušlému zisku.
Vlastníci domů chtějí, aby se výsledný výnos z nemovitosti pohyboval ročně kolem sedmi procent z její ceny. To znamená, že roční nájemné z bytu v hodnotě milion korun by mělo činit 70 tisíc korun, což je měsíčně kolem 6 tisíc korun.
"Není oprávněné ani možné nájmy takto razantně zvýšit. Například loni stát vyplatil sociální příspěvky na nájemné v celkovém objemu pět miliard korun a pobíralo ho už devět procent rodin," reagoval Šulc.
Do problémů by se podle něj dostaly hlavně rodiny důchodců. Jejich výdaje na bydlení totiž letos dosáhnou v průměru už téměř třiceti procent z jejich celkových výdajů.
Problémem nájemného se včera také zabývala vláda, která měla na stole poslanecký návrh nového zákona o nájmu bytů. Kabinet ho však zamítl.
