Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brexit: rána pro životní úroveň Britů, nebo osvobození od byrokracie EU?

  17:54aktualizováno  17:54
Dvě události letošního roku mohou přinést zakolísání světové ekonomiky. První je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, druhou odmítnutí pevného svazku se zbytkem Evropy, které může zaznít v britském referendu. Velká Británie se přitom bez Unie neobejde, z ostrovů na kontinent míří téměř polovina vývozu.
Výzkumníci z Londýnské ekonomické školy uvedli, že po brexitu by britská domácnost přišla ročně o 850 liber (tedy asi 29 tisíc korun).

Výzkumníci z Londýnské ekonomické školy uvedli, že po brexitu by britská domácnost přišla ročně o 850 liber (tedy asi 29 tisíc korun). | foto: Profimedia.cz

Nejistota před červnovým hlasováním ve Velké Británii se na trzích projevuje už teď. Například libra ztratila proti euru (i koruně) přes sedm procent a podle analytiků bude přicházet o svou hodnotu až do referenda. A pokud zvítězí odpůrci členství, bude podle očekávání oslabovat i poté. Brexit by totiž zřejmě zpomalil příliv zahraničních investic do Británie, což by přineslo také menší zájem o libru a tlak na její oslabení.

V Británii odstartoval boj o brexit, stoupence Unie podpoří i Obama

Na druhou stranu, ze slabší libry by mohli těžit cizinci, včetně Čechů, protože britské zboží by pro ně bylo rázem levnější. A teoreticky by to mohlo pomoci i tamním vývozcům.

Otázkou ale je, do jaké míry by tato „měnová“ výhoda dokázala vyvážit ztrátu jednoduchého přístupu na evropský trh. Hodně by záleželo na tom, jaký model by Británie s Unií dohodla.

Už teď je ale jasné, že ostatní evropské země, hlavně ty velké, to Britům pěkně spočítají. „Budou se snažit o to, aby to pro ně bylo co nejbolestivější, ať už finančně či politicky. Velká Británie bude čelit nepřátelské Evropě,“ řekl listu Financial Times někdejší maďarský premiér Gordon Bajnai.

Británie se přitom bez Unie neobejde, z ostrovů na kontinent míří téměř polovina britského vývozu. A aby i dál mohly proudit bez cla, bude třeba znovu uzavřít stovky obchodních dohod. Britská diplomacie se bude mít co ohánět, sjednání takových smluv se obvykle vleče roky.

Životní úroveň Británie by se odchodem z EU snížila

Příznivci brexitu však tvrdí, že Británie bude mít – jako pátá nejsilnější světová ekonomika – příležitost vyjednat si výhodnější podmínky.

Před brexitem varuje i většina britského byznysu. Analytici Konfederace britského průmyslu (CBI) spočítali, že vystoupení z Unie by znamenalo pokles produkce o sto miliard liber a ztrátu téměř milionu pracovních míst do konce roku 2020. „Byla by to rána pro životní úroveň i růst,“ říká šéfka konfederace Carolyn Fairbairnová.

Politici k brexitu

Tábor pro setrvání Británie v EU:

Premiér David Cameron, ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr zahraničí Philip Hammond, ministr zdravotnictví Jeremy Hunt, ministryně pro mezinárodní rozvoj Justine Greeningová, ministryně školství Nicky Morganová, ministr dopravy Patrick McLoughlin, ministryně životního prostředí Liz Trussová, ministr pro místní vlády Greg Clark, ministr pro záležitosti Walesu Stephen Crabb, ministr pro záležitosti Skotska David Mundell, státní tajemnice pro malé podnikání Anna Soubryová, ministr obrany Michael Fallon, ministr obchodu Sajid Javid, generální prokurátor Jeremy Wright

Odchod Británie z EU prosazují:

Starosta Londýna Boris Johnson, ministr spravedlnosti Michael Gove, vůdce Dolní sněmovny Chris Grayling, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Iain Duncan Smith, ministryně pro Severní Irsko Theresa Villiersová, státní tajemnice pro zaměstnanost Priti Patelová, ministr kultury John Whittingdale, úřadující ministryně energetiky Andrea Leadsomová

Ekonomika by se z odchodu sice pomalu vzpamatovala, výpadek by podle ní ale nedohnala ani v roce 2030. Výzkumníci z Londýnské ekonomické školy uvedli, že po brexitu by britská domácnost přišla ročně o 850 liber (tedy asi 29 tisíc korun).

Ale i mezi podnikateli jsou zastánci brexitu. Tvrdí, že zatímco Unie může být prospěšná pro velké nadnárodní podniky, malým podnikům spíše škodí. A to kvůli byrokratickým nařízením z Bruselu, které brzdí podnikání. Británii by navíc zůstalo sedm miliard eur, které nyní končí v unijním rozpočtu. O tento výpadek by se však musely podělit ostatní státy, nejvíce zřejmě Německo.

A jak by brexit dopadl na zbytek Unie? Podle studie Bertelsmannovy nadace by ho kvůli silným ekonomickým vazbám pocítilo hlavně Irsko, následováno zeměmi Beneluxu a Švédskem. Na Německo (a tedy i na Česko) by dopad byl omezený – podíl na celkovém obchodu není podstatný.

Mezinárodní měnový fond však upozorňuje, že brexit by alespoň krátkodobě otřásl celou světovou ekonomikou. „Brexit by mohl zapříčinit závažné regionální i celosvětové škody tím, že naruší zavedené obchodní vztahy,“ míní ekonomický poradce MMF Maurice Obstfeld. Zastánci vystoupení však tvrdí, že všechny „odstrašující“ analýzy vycházejí z jednoho předpokladu: ekonomové mají raději stabilitu.

Přesto jsou tyto souvislosti důležité. O výsledku referenda nakonec rozhodne to, zda voliči budou odchod vnímat jako ekonomicky výhodný či nikoliv.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.