Bývalí „přátelé“ dluží Česku téměř 23 miliard korun

Najít mezi sedmnácti dříve spřátelenými zeměmi, které dosud Česku dluží 23 miliard korun, takovou, která dluh uznává, či dokonce splácí, jde jen hodně těžko. Ke svým závazkům se v paletě států od Albánie přes Barmu, Čínu, Kubu, Sýrii či Ukrajinu hlásí snad jen Albánie či Laos. Většina ostatních hříšníků mlčí.

Kuba, kterou téměř 50 let vedl Fidel Castro, dluží Česku přes šest miliard korun. | foto: Profimedia.cz

"Dobrá zpráva je, že pohledávky pomalu ubývají. Jasné je, že jejich původní hodnota nikdy vymožena nebude," říká Radek Šnábl, šéf odboru mezinárodního práva, který se na ministerstvu financí vymáháním starých dluhů zabývá.

Dluhy se datují z dob socialismu, kdy se stejně smýšlející země navzájem podporovaly nebo mezi sebou obchodovaly. Ne za všechny obchody, týkající se v několika případech i dodávek zbraní, však socialistické Československo dostalo zaplaceno a za některé zřejmě nedostane peníze nikdy.

Dlužníci a jejich dluhy jsou problematické hned z několika důvodů. Často jde například o případy, kdy se k penězům poskytnutým před dlouhými lety nehlásí daný stát. Jindy vymáhání brzdí politické vztahy.

Rozhodně to platí o Kubě, která dluží Česku přes šest miliard, a vede tak seznam dlužníků. "Je obtížné to řešit, když Česko stálo za několika rezolucemi OSN proti Kubě," říká Šnábl.

. Největší dlužníci

Kuba - 6,2 miliardy korun
Ministerstvo financí se snaží začít s Kubou jednání, zatím však kvůli roztržkám obou zemí v oblasti lidských práv bez úspěchu.

Irák - 2,4 miliardy Kč
Většinu dluhů už Česko prominulo a část ještě zřejmě letos promine. Zbytek má začít Irák splácet příští rok, zatím pouze úroky.

Býv. Jugoslávie - 1,9 miliardy Kč
Část dluhu, zhruba třetina, přešla na Srbsko a to zatím jeho existenci neuznává. Podobně se k dluhu po Jugoslávii staví i Černá Hora. O největší část dluhu se ministerstvo financí dohaduje se švýcarskou společností Raffels AG. Raffels říká, že podle smlouvy o opci z roku 2001 má nárok na odkoupení 75 procent dluhu. Kvůli tomu společnost žaluje Česko o zaplacení třinácti milionů dolarů (208 milionů korun).

Rusko - 1,5 miliardy Kč
Největší část dříve obřího dluhu odkoupila za nejasných podmínek v roce 2001 společnost Falcon. Za dluh v hodnotě 2,3 miliardy dolarů zaplatila 550 milionů dolarů, tehdy 21 miliard Kč. Zbývající dluhy pro stát vymáhá několik firem, s některými z nich jsou problémy.

Súdán - 1,7 miliardy Kč
Súdán své dluhy dlouhodobě nesplácí. Nyní patří mezi nejchudší země světa, které se snaží oddlužit Světová banka. Na její rozhodnutí se čeká, takže lze předpokládat, že valnou většinu dluhu, ne-li celý, Česko v budoucnu promine.
Celkem dluží dříve spřátelené země České republice 23 miliard korun. Z toho 5,3 miliardy korun jsou takzvané speciální úvěry, které byly poskytnuté většinou v podobě vojenských dodávek.
Pramen: Ministerstvo financí

Mrtvého brouka dělá také Kazachstán. Zřejmě největší kategorii dlužníků však tvoří takoví, kdy bylo vymáhání dluhu svěřeno různým vymahačským firmám. Některé z nich zkrachovaly a stát raději dluhy rovnou odepsal.

Z loňska jde třeba o případ 143 milionů, které státu od Egypta vymáhala společnost Mova. Jiné najaté firmy pro změnu buď neplatí, nebo tvrdí, že už zaplatily, a jiné naopak ministerstvo financí žalují, že něco nezaplatilo jim. Kvůli tomu Česko vede několik desítek právních sporů.

"Mění se to, někde žalujeme jednotlivé splátky, někde ne," říká Šnábl.

Zřejmě největší spor nyní stát řeší se společností Raffels AG. Ta tvrdí, že na základě opce z roku 2001 má nárok na odprodej tří čtvrtin pohledávek za bývalou Jugoslávií. Proto společnost zažalovala ministerstvo financí o zhruba 208 milionů korun. Ministerstvo se snaží o dosažení smíru, zatím však marně.

Další spory vede stát s firmami najatými na vymáhání zbytků ruského, indonéského či tanzanského dluhu. Jednání se zasekla i s Libyí, která tvrdí, že už zaplatila. Ohání se přitom dokumentem, který Češi neuznávají.

Na útěku i s penězi
Samostatnou kapitolou jsou dluhy, jejichž vymáhání pohřbili, respektive si na něm přilepšili, samotní úředníci na ministerstvu financí. Nejznámější je případ Peru, kvůli němuž už padly sedmileté rozsudky nad dvěma úředníky ministerstva financí Karlem Ponocným a Antonem Murárikem. Oba dohromady mají zaplatit 43 milionů korun, o které stát lstí připravili.

"Bohužel ten bohatší je na útěku," říká Šnábl. Zatímco Murárik je za mřížemi, Ponocný utekl a podle úřadů je zřejmě na Korsice, kde se oženil.

Vzhledem ke komplikovaným vztahům a špatné ekonomické situaci některých zemí stát někdy raději dluhy promine. Letos odpustil 65 milionů Kambodži, kam se kvůli tomu v květnu slavnostně vypravila jako doprovod i suita podnikatelů.

Většina dluhu propadne i u Nikaraguy, která třeba loni zaplatila deset milionů korun a dalších 250 jí stát odpustil. Podobný plán čeká zřejmě i Súdán, jednu z nejchudších zemí světa, o jehož oddlužení jedná Světová banka.