Bývalý funkcionář radí ministrovi

  • 10
Někdejší místopředseda ústředního výboru SSM Vladimír Johanes je po Miroslavu Šloufovi druhým z vysokých svazáckých funkcionářů, který bude po roce 1989 pracovat pro stát. Johanes se v minulých dnech stal externím poradcem ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.

Johanes byl přitom až do minulých dní blízkým spolupracovníkem majitelů soukromých Třineckých železáren. A ty žádají právě prostřednictvím resortu průmyslu o dvoumiliardovou státní pomoc.

Na členství v dozorčí radě majitele třineckých železáren - společnosti Moravia Steel - v minulých dnech podle svých slov Johanes rezignoval. "Poslal jsem dopis s tím, že z funkce odstupuji," sdělil Johanes.

Faktem je, že pomoc třineckým železářům navrhl již nedávno odvolaný ministr průmyslu Jiří Rusnok a Milan Urban tuto agendu zdědil.

Projekt navíc odmítla před čtrnácti dny v minulých dnech Evropská komise s tím, že třinecké železárny nefigurují na již schváleném seznamu oceláren, kterým stát může pomáhat.

"Stanovisko Evropské komise se zatím nepodařilo zmírnit. Pravděpodobnost, že materiál o pomoci Třinci půjde do vlády, je hodně malá," uvedl včera ministr Milan Urban.

Syn někdejšího komunistického ministra zahraničí Jaromíra Johanese je absolventem právnické fakulty. Donedávna pracoval jako výkonný ředitel středoevropské pobočky reklamní agentury Grey, z místa však odchází.

"Nastupuji do anglické poradenské firmy Alman. Mou pracovní náplní bude hledání obchodních příležitostí pro evropské i české firmy v Rusku. Budu spolupracovat se Škodou Plzeň, Chiranou či Vítkovicemi," uvedl Johanes.

Kromě reklamní branže se Johanes v minulých letech zabýval zprostředkováním kontaktů mezi podnikateli a politiky. Ministrovi průmyslu má radit s jeho mediální politikou a právě v otázkách ocelářství.

"Pana doktora vnímám jako odborníka na restrukturalizaci hutnictví. Nebude mít žádnou výkonnou moc, aby mohl prosazovat zájmy nějakých skupin. Chci s ním konzultovat materiály, které vytvoří naši pracovníci," říká Urban.

Johanes figuruje od roku 1985 v seznamech ministerstva vnitra jako agent desáté správy Státní bezpečnosti, která se zabývala bojem proti vnitřnímu nepříteli. Sám však spolupráci s StB popírá.

"Spolupráci jsem nikdy nepodepsal, od roku 1985 jsem byl tři a půl roku v cizině," tvrdí Johanes.