Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Byznys se špatným spaním kvete. Lidé kupují chytré polštáře i celé postele

  • 25
Na trhu s chytrými pomůckami pro lepší spaní se ročně protočí 24 miliard eur. Trhy zaplavují monitorovací stanice měřící efektivitu spánku, sluchátka a polštáře, které zabrání chrápání, nebo chytré postele, které se člověku přizpůsobí podle toho, jak se otočí. Novinky se zabydlují i v Česku.

Vydělávat na spánku se vyplácí čím dál víc. V letech 2009 až 2014 se globální trh s technologiemi, které zlepšují spánek, rozrostl o 11 procent na 24 miliard eur ročně. Do roku 2019 se očekává růst o dalších 16 procent.

Jedním z nejdražších produktů, který se veze na vlně nového trendu, je chytrá postel od společnosti Sleep Number 360. Za cenu od 3,5 tisíce do pěti tisíc dolarů (80 až 110 tisíc korun) umí analyzovat spánek a tělesné funkce. Pokud člověk spí neklidně, automaticky se mu přizpůsobí, aby byla jeho poloha co nejpohodlnější. Každé ráno pak majiteli prostřednictvím smartphonu sdělí, jak byl jeho spánek efektivní.

Jedním z nejběžnějších výrobků je polštář Zeeq, který se prodává přibližně za 299 dolarů (asi 6 600 korun). Ten sleduje chrápání a v případě potřeby jemně zavibruje, čímž má spáče přimět změnit polohu, aby přestal chrápat.

Co umí chytrý polštář

Bezdrátový přehrávač
Přehrává hudbu, přírodní zvuky, audio knihy a populární aplikace.

Vibracemi proti chrápání
V případě chrápání jemně vibruje a nutí vás změnit pozici, aniž byste se vzbudili.

Dálkové ovládání
Umožňuje snadnou ovladatelnost.

Chytrý budík
Přizpůsobuje čas vstávání tak, aby co nejlépe odpovídal vašemu spánkovému cyklu.

Tencelová vlákna
Přírodní vlákna regulují teplotu a odvádějí vlhkost.

Monitor spánku
Analyzuje a vyhodnocuje kvalitu a délku spánku.

Byznys s technologiemi pro lepší spánek už dorazil i do Česka. „Zájem zákazníků o tyto technologie můžeme potvrdit, meziroční nárůst je 250 procent. Jelikož však jde o poměrně nové produkty a cílová skupina je značně úzká, celkový objem prodeje není tak velký jako v jiných nových segmentech,“ komentuje situaci na tuzemském trhu mluvčí Alza.cz Patricie Šedivá.

Miliardové ztráty kvůli spánku

Mezi firmy, které vidí v byznysu s klidným spánkem potenciál, se zařadil už i Apple. Letos koupil finskou společnost Beddit, jejíž výrobek Beddit 3 je spánkový analyzátor propojený s iPhonem.

Člověk si snímač za přibližně čtyři tisíce korun dá pod polštář a ten monitoruje srdeční frekvenci, teplotu, pohyby a chrápání. Dokáže rozpoznávat různé fáze spánku, a protože je spárován s mobilem, umí probudit člověka v té nejvhodnější chvíli, aby se cítil co nejvíc odpočatý.

„S internetem věcí, kam spadají tyto technologie, jsou spojena velká očekávání. Technologické možnosti jsou obrovské, musí ale prokázat svoji užitečnost a schopnost být více než jen módní vlna. Což může být případ právě zdravotnictví, kde mají nové technologie šanci vyplnit prostor mezi profesionálními, drahými diagnostickými přístroji a nenáročnými fitnessovými náramky,“ uvedl pro MF DNES Tomáš Rutrle, ředitel firmy Komix, která dodává informační systémy pro zdravotní pojišťovny a věnuje se oblasti internetu věcí.

„Výhodou takových řešení je to, že zaznamenávají průběžně v čase velká množství dat a umožňují jejich zpracování pokročilými analytickými metodami. Výsledkem jsou pak lepší a přesnější diagnostické možnosti,“ dodává Rutrle.

Vyzkoušel/a jste nějakou chytrou pomůcku pro lepší spaní?

celkem hlasů: 430

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 7. srpna 2017. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 338
Ano
Ano 57
Ne, ale uvažuji o tom.
Ne, ale uvažuji o tom. 35

Na vývoji chytrého softwaru pro monitoring spánku se podílí i Čech Michal Máslík. Výsledkem jeho práce je systém Circadia, který umožňuje bezkontaktní monitorování spánku pomocí radaru. „Vytvořili jsme vůbec první kompletní systém, který umožňuje jak diagnózu spánkových problémů, tak jejich léčbu,“ řekl Máslík serveru Lupa.cz.

Spánková deprivace je vážným problémem moderní doby. Z výzkumu společnosti Rand vyplývá, že kvůli nedostatku spánku přicházejí vyspělé země o 1,35 až tři procenta hrubého domácího produktu. U Německa tyto „ztráty“ vědci vyčíslili na 60 miliard dolarů ročně.