V roce 1909 se Cadillac, který získal jméno po generálu Antoine de la Mothe Cadillakovi, zakladateli Detroitu, stal součástí koncernu General Motors, největší automobilky na světě. V rámci koncernu se značka soustředila na vozidla nejvyšší třídy, která si velmi brzy získala skvělou pověst, zvláště mezi bohatými Američany.
Tato auta nikdy nebyla levná - sedmimístná limuzína z roku 1906 stála pět tisíc dolarů (pro porovnání: dvoumístný Oldsmobile přišel tehdy na pouhých 650 dolarů). Cadillac stál vždy v popředí technologického pokroku. V době, kdy ostatní auta měla jednoválce nebo dvouválce, představil Cadillac čtyřválec. Od roku 1914 automobilka nikdy nevyrobila vůz, jenž by měl méně než osm válců.
Už v roce 1912 měly cadillaky elektrické světlomety, jako první začaly používat elektrický startér namísto startovací kliky. V inovacích byl Cadillac v popředí i nadále - od 50. let přišel s posilovači řízení, klimatizací a v 70. letech zase s bezpečnostními prvky jako pásy nebo airbagy.
Poválečný boom
Na vrcholu se značka Cadillac ocitla po druhé světové válce. Přestala vyrábět tanky a letecké motory a soustředila se zase na auta s pověstnými "ploutvemi" na zadní kapotě. Koncem roku 1949 opustil výrobní linky miliontý vůz a podle většiny odborníků tehdejší reklamní slogan "Cadillac - to je světový standard" vůbec nepřeháněl.
Značka se stala symbolem americké prosperity a ekonomické dominance nad světem. Cadillac se stal dokonce kulturní ikonou - objevil se ve stovkách filmů, v hudebních nahrávkách, a dokonce byl i modelem pro umělce.
Pokaždé jako reprezentant luxusu a úspěchu při naplňování "amerického snu". A pro mnoho Američanů se stal ideální možností, jak se prezentovat na veřejnosti. Cadillac, na rozdíl od mnoha svých vrstevníků z počátků automobilové éry, přežil do dnešních dnů. Dokázal se vypořádat s hospodářským poklesem ve třicátých letech, se světovými válkami i s několika ropnými krizemi.
Konec symbolu?
V posledních desetiletích se však automobilka musí potýkat se stále většími problémy. Například mezi roky 1985 až 1995 klesl prodej cadillaků o 40 procent. Podle odborníků značka nakonec "dojela" na to, čím se dostala na vrchol. Cadillac byl symbolem prosperity a určitého postavení. A proto jeho prodej rostl. Jenže když se začalo prodávat stále více vozů, znamenalo to začátek konce určité exkluzivity.
Podle americké psycholožky Iry Glickové, která se zaměřuje na psychologii chování spotřebitelů, automobilka utrpěla i rasovými a antižidovskými předsudky. Mnoho bílých Američanů ze střední vrstvy se totiž od značky odvrátilo, protože cadillaky se staly v dobách svého boomu oblíbenými vozy černošské a židovské části populace.
"O cadillacích se postupně začal šířit názor, že to byla skvělá auta, ale už to není, co bývalo," tvrdí Glicková. Cadillaky utrpěly také zvyšující se konkurencí japonských a evropských aut. V poslední době tak k jeho největším soupeřům kromě tradičních vozů Lincoln patří také vozy Lexus, BMW a Mercedes.
Značka navíc příliš neletí mezi mladými zákazníky. Průměrný věk majitele cadillaku je totiž podle průzkumů 65 let. Právě na získání mladých Američanů se nyní chce management společnosti zaměřit. Jedině tak může mít s novými modely úspěch a šanci přežít dalších sto let.
Cadillac v reklamě • Uštvat můžete koně, cadillaka nikdy (1911) • Tichá elegance a kvalita, která vyjadřuje vytříbenost, ušlechtilost a dobrý vkus (1930) • Cadillac ukazuje světu... jak skvělý může být automobil (1937) • Výmluvnější než slova! (1952) • Na dálnici je to pan Někdo (1952) • Nové království jeho motorového veličenstva (1959) • Cadillac... to je synonymum pro kvalitu (1959) • Jdi na západ, mladíku... Ale s cadillakem! (1966) |