Čísla naznačují, že Česko nové lidi potřebuje.
V zemi je dnes 100 tisíc volných pracovních míst. A to i přesto, že zde už nyní pracuje 183 tisíc cizinců legálně a další desetitisíce načerno. Z průzkumu MF DNES mezi celorepublikovými personálními agenturami a úřady práce vyplývá, že jsou to nejčastěji dělníci, šičky, pomocní kuchaři, uklízeči.
Berou místa, která Češi nechtějí. Za plat kolem dvanácti tisíc hrubého pracují minimálně deset hodin denně, šest dní v týdnu.
A vláda teď rozhoduje o tom, zda dosavadním zahraničním dělníkům i českým zaměstnancům přibude další konkurence. Z Rumunska a Bulharska by zamířili do České republiky další lidé, kteří mají v porovnání s tuzemci výrazně nižší ekonomické standardy.
Už nyní tady pracuje legálně 1930 Bulharů a 1215 Rumunů. "Zaměstnavatelé mají čím dál větší potíž sehnat lidi, a míst pro cizince přibývá. Některé pozice Češi postupně úplně vyklidí," říká Petra Rössleová, obchodní ředitelka personální agentury Trenkwalder Kappa People. "Na vstup Bulharska a Rumunska se už připravujeme. Čekáme, že by tu mohli trhu práce pomoci," podotýká personalistka.
Personální agentury mají s prací, která Čechům nevoní, dostatek zkušeností. Podniky se na ně obracejí, aby jim do výroby sehnaly lidi. Často už musí hledat za hranicemi, na Východě: hlavně na Slovensku, v Polsku nebo na Ukrajině.
Více než polovina cizinců přijíždí do ČR právě z těchto tří zemí. "Dělají tu nejtěžší práce, ve svařovnách, lakovnách nebo hutích," říká předseda škodováckých odborů Jaroslav Povšík. Na některých pozicích je ve Škodovce jeden ze tří cizinec.
Úmorné přesčasy
Nebýt cizinců, řada podniků by měla velké potíže. Na cizincích jsou závislí například dodavatelé automobilového průmyslu, obchody nebo služby. Zahraniční zaměstnanci sice berou místa s podprůměrnými platy, ale protože odpracují hodně přesčasů, jejich výdělky mohou být nakonec poměrně vysoké.
Úřady práce přesně registrují, na která místa nastupují převážně cizinci poté, co jim dlouho visí na nástěnkách bez odezvy z řad nezaměstnaných Čechů. Například na Karvinsku, dlouhodobě stiženém nezaměstnaností, která se nyní pohybuje kolem 18 procent, pracují cizinci zejména v dolech a na stavbách.
V obou oborech má každý pátý zaměstnanec pas z jiné země. "Povolení k zaměstnání cizincům se vydává pouze v případech, kdy nemáme vlastní uchazeče," říká Milada Olšarová z oddělení analýz Úřadu práce v Karviné. Přitom na jedno volné pracovní místo připadá v okrese 30 lidí bez práce. Nikdo z místních se však nehlásí.
Vysoké dávky hubí i řemeslo
Kromě toho, že často jde o práci stereotypní a těžkou, je i špatně placená. Tedy špatně v porovnání s tím, co dostanou lidé od státu, pokud umějí chodit v systému sociálních dávek. "U podprůměrných výdělků se lidem nevyplatí pracovat," připomíná známý fakt Kateřina Macurová z personální společnosti AYS.
Prázdná místa s minimální mzdou cizinci obsazují rádi: platy jsou v porovnání s domovem lepší. Koneckonců i čeští barmani, řidiči nebo pečovatelé jsou v Británii a Irsku proslavení ochotou pracovat déle.
Vysoké dávky mají fakticky další dopad: některé obory na učilištích jsou před vymřením a fakticky kopírují volná místa, na nichž pracují cizinci. Jde o šičky, švadleny, obuvníky, ale i řezníky, pokrývače, zedníky, tesaře.
Nejčastější (a již výše uvedený) argument zní, že Češi prostě nestojí o těžkou a špatně placenou práci. Zaměstnavatelé však sahají po ostřejších slovech. "Je to národní nechuť pracovat," tvrdí Zdeněk Černý, šéf firmy Otass, která vozí Slováky do Škody Auto.
Sehnat zaměstnavatele, který otevřeně promluví o výhodách cizinců oproti Čechům, je velmi jednoduché. Ale většinou si chtějí zachovat anonymitu.
To je i příklad soukromého zemědělce ze středních Čech. Na jeho farmě už Ukrajinci tvoří zhruba polovinu zaměstnanců.
"Měli jsme poptávku na úřadu práce, ale Čechy jsme nesehnali. Na práci se tu lidé ptají, ale buď se jim nechce vstávat ráno před čtvrtou, nebo nedokážou obsluhovat moderní stroje," říká zemědělec.
Ukrajince si pochvaluje. "Výkon mají stejný, ale oni si té práce váží," dodává. I když dostávají padesát korun na hodinu, měsíční výdělek není tak nízký: mají hodně přesčasů. "Za výdělky od nás si už opravili doma celý dům. Ale zůstat tu nechtějí, jsou hodně pyšní na svoji zemi," podotýká farmář k situaci v oboru, v němž jsou průměrné platy v Česku nejnižší.
Dělníci z Východu pracují také u společnosti Daikin, která v Plzni na Borských polích vyrábí klimatizace. Firma zaměstnává kolem tisícovky lidí. Poměr mezi Čechy a cizinci je tu asi sedm ku třem. "Domácí trh práce už je vyčerpaný. Do Česka míří stále více zahraničních investorů a všichni potřebují tisíce lidí. Naše poptávka stále převyšuje nabídku," říká prezident plzeňského Daikinu Yoshiaki Bando.
Češi se vlastně chovají tak jako už dlouho lidé na západ od našich hranic. I tam mnohé profese převzali přistěhovalci a gastarbeitři. A často se nakonec dokázali vypracovat na vyšší posty.
