Čechy čeká těžký souboj o plzeňské

Uchránit světově známé značky piva Plzeň a Budvar bude jedním z nejtvrdších oříšků při vstupu země do Evropské unie. "Ve většině vyspělých zemí je považováno označení Pils nebo Pilsener za obecné označení druhu piva, nikoliv původu," vysvětluje tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jaroslav Pomp, kde leží jádro problému. Není vůbec jisté, zda se českým pivovarům podaří vydobýt si stejné výsadní postavení na název svých produktů, jako mají výrobci Parmské šunky nebo sýru Parmezán z Reggia.

Experti unie varují Prahu už nyní před iluzemi: čeká vás tvrdý a dlouhý boj. "Může to být podobný případ jako u řeckých sýrů Feta," míní zdroj unie. O ochranu této značky totiž už dlouhá léta bojují Řekové - stále neúspěšně.

Jiní se obávají, že případ sýru Feta bude jen procházkou růžovým sadem v porovnání s tím, co čeká pivo Plzeň. Problémem je to, že v části unie je tato značka chráněna už nyní (ve Francii, Itálii a Španělsku). Jinde, zejména v Německu, Rakousku či Belgii je však Pils nebo Pilsen obecným označením, které může používat každý.

Unie tedy bude muset rozhodnout, zda je to skutečně značka vázaná na Čechy tak, jako je španělská šunka Serrano spjata s určitou částí Španělska, nebo zda jde o obecný název.

Ten se totiž nechrání, a tak si nikdo nemůže monopolizovat název Šunka nebo Máslo - unie může chránit (a chrání) jen názvy jako Parmská šunka nebo Ardenské máslo. Obecným názvem přitom může být i tak jasně národní slovo jako italská mozarella a francouzský camembert.

To je i řecký problém: Athény marně argumentují tím, že Feta je řecké slovo a že tento sýr se v zemi tradičně vyrábí. Stejný název totiž používají pro některé své sýry i Dánové a další. Ti tvrdí, že Feta je obecný název a že Řecko si ho nemůže monopolizovat. Řekům nepomáhá ani to, že pravý sýr Feta má být z ovčího mléka (maximálně s přídavkem kozího mléka). Po Evropě se klidně vyrábí z mléka krav.

Athénám se zatím unii nepodařilo přesvědčit, že Feta je týž případ jako whisky. Ta se dříve vyráběla i ve Španělsku a jinde, a to až do chvíle, kdy Londýn prosadil, že název whisky označuje původ tohoto nápoje. Tím získala whisky nejsilnější ochranu, jakou může značka nějaké potraviny, nápoje či krmiva v Evropské unii získat.

Češi by však spory o uznání známky, často trvající dlouhá léta, chtěli přeskočit. Vláda proto chce prosadit zrychlenou proceduru, kdy na evropské uznání značky stačí půl roku.

"Nežádáme o (uznání značek pro) jednotlivé výrobky. Žádáme o proceduru. Chceme zjednodušený postup," uvedl Petr Bližkovský z české mise při EU v Bruselu. Pokud to Praha prosadí, jsou ostatní uživatelé jména Plzeň či Budvar "nahraní".

Zjednodušená procedura totiž znemožňuje protest proti unijnímu uznání značky. K běžné proceduře patří půlroční lhůta na podání protestu proti takovému kroku. Při zjednodušené proceduře unie jen prozkoumá, zda je oprávněná ochrana značky, jakou dosud poskytoval stát, a zda ji tedy lze rozšířit na celou EU - na protesty není místo.

Jiná právní klička - ochrana jen pro české slovo Plzeň (či Budvar) by asi moc nepomohla. Unie totiž chrání i překlady původních názvů, postihla by tedy i ty Pilsy a Pilseny.

Pivo ale není jediný artikl, pro jehož názvy budou Češi žádat o silnou ochranu EU. "Chystá se předběžný list výrobků, u kterých bychom žádali evropskou ochranu. Je to zajímavé zejména pro naše piva, sýry či perníkové výrobky," uvedl Petr Bližkovský z české mise při EU v Bruselu. A tak kdo ví, zda po vstupu do unie nebudou bojovat i o monopol na názvy jako Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky, Blaťácké zlato nebo sušenky Opavia.