Donald Trump
1. Krádež duševního vlastnictví
Celní válka mezi oběma velmocemi se naplno rozhořela letos 22. března, kdy americký prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Využil k tomu zákon z roku 1962, který Trumpovi jako prezidentovi umožňuje zavést cla v případě, že dovoz z jiných zemí ohrožuje národní bezpečnost.
ANALÝZA: Vyhlásit obchodní válku na Twitteru je snadné, málokdy však pomůže |
Opatření bylo podle Washingtonu reakcí na údajné čínské krádeže duševního vlastnictví amerických firem. V seznamu 1 300 čínských výrobků, na které se cla vztahují, figurují například motocykly, televize, polovodiče, lithiové baterie, informační technologie nebo výrobky leteckého a zdravotnického průmyslu.
Ve stejný den vstoupily v platnost 25procentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny. Tento krok Trump argumentoval slovy, že je nutné chránit domácí producenty před zahraniční konkurencí.
Čínský prezident Si Ťin-pching
2. Oko za oko
Čína v reakci s platností od 2. dubna zavedla cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků z USA. Cla se dotkla mimo jiné amerického mraženého vepřového, vína, některého ovoce a ořechů.
Na některé ovoce a ořechy, například jablka a mandle, Peking uvalil clo ve výši 15 procent, na osm produktů včetně vepřového či hliníkového šrotu dokonce ve výši 25 procent.
Čínské ministerstvo obchodu prohlásilo, že země nechce obchodní válku, ale je připravena bojovat. „Pokud USA setrvají ve svém protekcionismu, Čína se bude bránit pevně a za jakoukoli cenu,“ stálo v prohlášení ministerstva.
Ilustrační snímek
3. Vyrovnání s čínskými obchody
Trump vychází z předpokladu, že je vzájemný obchod mezi USA a ostatními zeměmi nevyvážený. Zatímco Spojené státy americké loni vyvezly do Číny zboží za 130,4 miliardy dolarů, opačným směrem proudily výrobky za 505,6 miliardy.
Bílý dům se mimo jiné snaží pomocí cel vytvořit tlak na Peking, aby snížil přebytek Číny v obchodování se Spojenými státy. Trump uvedl, že je připraven zavést cla na veškerý dovoz z Číny o objemu 500 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun).
Ilustrační snímek
4. Globální problém
Zavedená cla na ocel a hliník se týkají i Evropské unie. Ta měla sice do konce května výjimku, avšak od 1. června začaly Spojené státy americké uplatňovat tarify ve výši 25 procent na ocel a 10 procent na hliník (psali jsme zde) i na EU. Dovozní cla se začala vztahovat i na Kanadu, která je největším dodavatelem oceli do USA. Evropská unie je druhá.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci označil americká cla na hliník a ocel za protekcionismus. „Budeme bránit zájmy unie plně v souladu s mezinárodním obchodním právem,“ prohlásil. Podle EU jsou americké postupy v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a jsou zaměřeny na ochranu domácího průmyslu před konkurencí.
Brusel reagoval „odvetnými“ opatřeními, tedy cly na dovoz nejrůznějšího amerického zboží, včetně džínsů, potravin či motocyklů Harley-Davidson. Washington poté oznámil, že zvažuje, zda neuvalit vysoká cla na dovoz evropských automobilů.
Prezident Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching
5. Další nátlak USA
O dalších clech ve výši 25 procent na čínské zboží, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 50 miliard USD (asi 1,1 bilionu korun), Trump rozhodl v polovině června. Tato cla se týkají široké škály výrobků, od osobních vozů a vrtulníků k buldozerům a průmyslovým nástrojům.
Peking reagoval uvalením dodatečných cel ve výši 25 procent na 659 amerických produktů, jejichž dovoz do Číny dosahuje hodnoty 50 miliard dolarů ročně.
Cla na americký dovoz v roční hodnotě 34 miliard dolarů zahrnující zemědělské produkty a automobily vstoupila v platnost 6. července, tedy ve stejnou dobu jako americká cla na čínský dovoz stejné hodnoty, a další fáze a navýšení na hodnotu 50 miliard dolarů vstoupila v platnost 23. srpna.
Ilustrační snímek
6. Vliv na Česko
Podle ekonomického modelu od společnosti Pictet Asset Management publikovaném začátkem července následky obchodní války postihnou mnohem více jiné země než hlavní protagonisty.
Mezi nejohroženější patří státy s otevřenými ekonomikami zaměřenými na export. To je například i Česká republika, Slovensko nebo Maďarsko. „Jelikož z výrobků, které vyvážíme nejvíc, tvoří největší položku díly a polotovary, jakákoliv cla nás zasahují,“ potvrdil Aleš Michl, spolumajitel investičního fondu Quant (psali jsme zde).
Donald Trump a předseda Evropské komise Jeanem-Claud Juncker
7. Jednání USA s EU
Během setkání Donalda Trumpa s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na konci července se oba muži dohodli, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů - těm dovozní tarify stále hrozí. „Budeme také pracovat na tom, abychom snížili bariéry a zvýšili obchod ve službách, chemikáliích, léčivech, zdravotnických výrobcích a sóje,“ dodal prezident.
Zvýšená cla na ocel a hliník, která USA zavedly dříve, stále platí.
Donald Trump a jihokorejský prezident Mun Če-in
8. Trump zmírňuje
Bílý dům povolil úlevy některým zemím z dovozních cel. Firmy z Jižní Koreji, Brazílie a Argentiny si mohou zažádat o úlevu z kvót na ocel, Argentina dokonce i na hliník (psali jsme zde).
„Firmy mohou podávat žádosti o výjimky pro produkty, kterých je ve Spojených státech nedostatek, nebo které američtí producenti nevyrábějí v potřebné kvalitě,“ píše se v prohlášení. „V takových případech je možné udělit z kvót výjimku a nebude se vybírat clo,“ upřesňuje text podepsaný prezidentem.
Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching
9. Nekončící odvety
V pondělí oznámila Trumpova administrativa, že od 24. září Spojené státy americké zavedou nová cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů (zhruba 4,4 bilionu korun).
V úterý 18. září Čína ohlásila odvetná cla na americké zboží v hodnotě 60 miliard dolarů, která vstoupí v platnost také začátkem příštího týdne. Americká cla budou nejprve desetiprocentní, od začátku příštího roku se ale zvýší na 25 procent. Čínská cla budou činit pět a deset procent (psali jsme zde).
