„Pokud by cena na světových trzích nadále prudce rostla, potom lze očekávat, že by se tyto cenové tlaky mohly přenést i do Evropy,“ tvrdí například Petr Čermák ze společnosti Colosseum, která se specializuje na obchodování s komoditami.
Newyorští analytici předpovídají, že současná cena na tamní burze dál poroste ze současných dvaadvaceti centů až na pětadvacet nebo třicet za libru. Může za to neúroda cukrové třtiny v Indii a v Brazílii a také růst cen ropy. Největší producentské země totiž z třtiny vyrábějí biolíh jako náhražku motorového benzinu.
Na cukr „jede“ většina potravinářského průmyslu. Sladí se nejen cukrovinky a limonády, ale i řada mléčných výrobků nebo dochucovadla v čele s kečupem. Bez cukru by se tyto téměř návykové laskominy o dost hůř prodávaly.
Neplaťte za nákupy víc, než musíte!Víte, že na internetu vám poradí, kde každý den nakoupíte nejvýhodněji? Na portálu AkčníCeny.cz |
I kdyby se cukerný šok projevil v Evropě jen nepatrně, podobné zprávy obvykle využívají výrobci ke zdůvodnění „cenových změn“. Když začaly zlevňovat agrární suroviny, vydávaly diskonty Penny Market nebo Lidl inzeráty se slogany, že i u nich se zlevňuje. Řetězce tím chtěly dotlačit dodavatele k nižším cenám.
„Předpokládám, že teď toho naopak využijí dodavatelé a pokusí se o zvýšení cen. Cukrovinkáři mají větší sílu než jiní dodavatelé, a tak uvidíme, jak jim to vyjde,“ uvedl nejmenovaný manažer tuzemského hypermarketového řetězce.
Výrobci sladkostí odmítají, že by se o zdražení kvůli vyšší ceně cukru pokusili. „Nakupujeme tyto komodity ve velkém množství i na několik měsíců dopředu, takže výkyvy v cenách jsme schopni pokrýt,“ reagovala Jitka Plchová, mluvčí společnosti Opavia LU, která zásobuje tuzemské obchodní sítě a spotřebitele cukrem prostřednictvím tatranek, miňonek, fidorek nebo sušenkami Bebe.
Namísto cukru biolíh
Dalšími významnými dodavateli cukru do spotřebitelova organismu jsou například Coca-Cola, Pepsi nebo Kofola. V jednom litru Coca-Coly plave podle nedávného průzkumu iDNES.cz sedmadvacet kostek cukru, tedy více než sto gramů. Zdvojnásobení ceny cukru by tak znamenalo zvýšení nákladů na výrobu litru tohoto nápoje o korunu.
Zdražování nápojáři nechystají. „Nakupujeme cukr v Evropě a tyto ceny nerostou,“ vysvětlil mluvčí Coca-Coly Milan Luzum.
Cukr se v Česku koncem loňského roku skoro přestal vyrábět, protože se řada producentů včetně nejvýznamnějšího českého uskupení Cukrovary a lihovary TTD přeorientovala na výrobu zmíněného biolihu. Postupně se tak prodávají loňské zásoby – v polovině roku zůstalo ve skladech zhruba 168 tisíc tun, což představuje polovinu jejich kapacit.
Evropu chrání „státní kartel“
Ceny cukru v Evropské unii a všude jinde ve světě se zásadně liší kvůli obchodní blokádě, které EU říká cukerný pořádek. Není to nic jiného než vysoká celní ochrana evropských producentů spojená s objemovými kvótami pro jednotlivé země a výrobce.
Cukerný pořádek však většina členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) považuje za státem řízený kartel. „Cena cukru je vždy v Evropě dvakrát až třikrát vyšší než jinde ve světě,“ potvrzuje Martin Walter, mluvčí českého čokoládo-bonbonového obra Nestlé Česko.
Také většina dalších českých cukrovinkářů vyrábí buď v Česku, nebo v EU. Ale i ti, kteří dovážejí odjinud, musí stejně hradit jakési rozdílové clo za obsah cukru přidaného při výrobě mimo EU.
Reforma cukerného pořádku se pod tlakem WTO rozběhla před čtyřmi lety, ale řadou spíše kosmetických změn. Za tu dobu se snížila cena cukru jen asi o patnáct procent. Kilogram bílého rafinovaného cukru – krystalu – dnes průměrně stojí v obchodě dvacet korun, třtinový cukr by pak teoreticky přišel na zhruba osm korun.
Cenový boom na rozdíl od Evropy způsobil ve světě šok. Americká vláda se kvůli obavám z nedostatku například chystá snížit dovozní cla. Naopak zvýšit plochy s cukrovou třtinou už oznámila například Indonésie.
