Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ceny elektřiny porostou díky Německu během pěti let jen minimálně

  5:00aktualizováno  5:00
Cena silové elektřiny na burzách je na historických minimech a výrazně zvedat by se neměla ani v následující letech. Co dělá těžkou hlavu tradičním energetickým megapodnikům, je dobrá zpráva pro spotřebitele.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Elektřina na energetických burzách v Lipsku a Praze se aktuálně prodává za méně než 31 eur za megawathodinu, tedy zhruba za 843 korun. Jak připomíná obchodník s elektřinou společnost Virtuse Energy, ještě loni stála megawatthodina přes 36 eur a před čtyřmi lety dokonce 60 eur.

Podle odborníků přitom neexistuje důvod, proč by měla v následujících letech jít výrazně nahoru. „Nárůst ceny neočekáváme ani v příštím roce. Elektřiny je navíc v Evropě nadbytek. Výše všech instalovaných výrobních kapacit daleko přesahuje spotřebu elektřiny, navíc výstavba nových zdrojů na výrobu elektřiny je rychlejší než růst spotřeby,“ říká Jaroslav Codl, ředitel prodeje elektřiny a plynu Virtuse Energy.

Poradenská společnost Roland Berger jde ve svých prognózách ještě dál. Podle její analýzy by cena za megawatthodinu do roku 2020 mohla narůst zhruba na 37 eur a až za dalších deset let by se mohla vrátit na hodnoty z roku 2011.

Z koncových cen přitom samotná silová elektřina tvoří zhruba polovinu, zbytek připadá na regulovanou složku určovanou státem. Procentuálně se tak mírný růst na burzách odrazí v účtech domácností a podniků ještě méně. „Nečekáme přitom ani dramatické pohyby regulované složky,“ dodává Martin Fiala z Roland Berger.

Na nízké ceny tlačí zelené zdroje i levné uhlí

Důvod pro stagnaci je třeba hledat za západní hranicí České republiky. Tuzemský trh je totiž s Německem úzce propojený a výrazně se od něj odvíjí. Právě masivní rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu poslal ceny na burzách dolů. Díky dalšímu poklesu cen solárních panelů a podpoře tamní vlády přitom nelze očekávat, že by se trend zastavil.

Vedle toho ze spolkové vlády stále častěji zaznívají úvahy o zavedené takzvaných kapacitních plateb. To znamená, že by provozovatelé flexibilních a rychle spustitelných zdrojů, jako jsou třeba plynové elektrárny, dostávali zaplaceno pouze za to, že jsou připraveni začít vyrábět proud v době, kdy je zataženo a vítr nefouká. To by se sice odrazilo do regulované složky a tedy i koncové ceny pro odběratele v Německu, zároveň by však vznikl tlak na další udržení nízkých cen na burzách, z čehož by profitovali Češi. V neposlední řadě se pak na stagnaci cen podílí i nízké ceny hnědého uhlí a emisních povolenek.

Nízké ceny elektřiny však přinášejí starosti velkým evropských energetikám jako je RWE, E.ON, Vattenfall nebo i ČEZ. Ty většinou zaspaly změnu trendu a masivní nástup obnovitelných zdrojů a nyní se potýkají s vážnými problémy. Snaží se to dohnat tím, že rozšiřují své aktivity i do dalších oblastí. „Energetické firmy se snaží rozšířit své portfolio a nabízet třeba komplexní energetické řešení firmám. Často však pro to nemají znalosti a na trhu je také velká konkurence,“ dodává Fiala.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.