Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ceny elektřiny porostou díky Německu během pěti let jen minimálně

  5:00aktualizováno  5:00
Cena silové elektřiny na burzách je na historických minimech a výrazně zvedat by se neměla ani v následující letech. Co dělá těžkou hlavu tradičním energetickým megapodnikům, je dobrá zpráva pro spotřebitele.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MF DNES

Elektřina na energetických burzách v Lipsku a Praze se aktuálně prodává za méně než 31 eur za megawathodinu, tedy zhruba za 843 korun. Jak připomíná obchodník s elektřinou společnost Virtuse Energy, ještě loni stála megawatthodina přes 36 eur a před čtyřmi lety dokonce 60 eur.

Podle odborníků přitom neexistuje důvod, proč by měla v následujících letech jít výrazně nahoru. „Nárůst ceny neočekáváme ani v příštím roce. Elektřiny je navíc v Evropě nadbytek. Výše všech instalovaných výrobních kapacit daleko přesahuje spotřebu elektřiny, navíc výstavba nových zdrojů na výrobu elektřiny je rychlejší než růst spotřeby,“ říká Jaroslav Codl, ředitel prodeje elektřiny a plynu Virtuse Energy.

Poradenská společnost Roland Berger jde ve svých prognózách ještě dál. Podle její analýzy by cena za megawatthodinu do roku 2020 mohla narůst zhruba na 37 eur a až za dalších deset let by se mohla vrátit na hodnoty z roku 2011.

Z koncových cen přitom samotná silová elektřina tvoří zhruba polovinu, zbytek připadá na regulovanou složku určovanou státem. Procentuálně se tak mírný růst na burzách odrazí v účtech domácností a podniků ještě méně. „Nečekáme přitom ani dramatické pohyby regulované složky,“ dodává Martin Fiala z Roland Berger.

Na nízké ceny tlačí zelené zdroje i levné uhlí

Důvod pro stagnaci je třeba hledat za západní hranicí České republiky. Tuzemský trh je totiž s Německem úzce propojený a výrazně se od něj odvíjí. Právě masivní rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu poslal ceny na burzách dolů. Díky dalšímu poklesu cen solárních panelů a podpoře tamní vlády přitom nelze očekávat, že by se trend zastavil.

Vedle toho ze spolkové vlády stále častěji zaznívají úvahy o zavedené takzvaných kapacitních plateb. To znamená, že by provozovatelé flexibilních a rychle spustitelných zdrojů, jako jsou třeba plynové elektrárny, dostávali zaplaceno pouze za to, že jsou připraveni začít vyrábět proud v době, kdy je zataženo a vítr nefouká. To by se sice odrazilo do regulované složky a tedy i koncové ceny pro odběratele v Německu, zároveň by však vznikl tlak na další udržení nízkých cen na burzách, z čehož by profitovali Češi. V neposlední řadě se pak na stagnaci cen podílí i nízké ceny hnědého uhlí a emisních povolenek.

Nízké ceny elektřiny však přinášejí starosti velkým evropských energetikám jako je RWE, E.ON, Vattenfall nebo i ČEZ. Ty většinou zaspaly změnu trendu a masivní nástup obnovitelných zdrojů a nyní se potýkají s vážnými problémy. Snaží se to dohnat tím, že rozšiřují své aktivity i do dalších oblastí. „Energetické firmy se snaží rozšířit své portfolio a nabízet třeba komplexní energetické řešení firmám. Často však pro to nemají znalosti a na trhu je také velká konkurence,“ dodává Fiala.

Autor:


Témata: Elektřina




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.