Jde přitom o nejčastější závadu, kvůli které autodopravcům peníze propadají. Podle statistik Kapsche, jenž český mýtný byznys provozuje, je v polovině případů důvodem pro zamítnutí vrácení zálohy právě poškozený čárový kód.
"Malé poškození, které nemá vliv na funkci palubní jednotky, je označováno za vadu, kvůli které nelze kauci vrátit," kritizuje praxi Vojtěch Hromíř ze sdružení dopravců Česmad Bohemia. Bohatou zkušenost s takovým vracením má například Petr Kodera ze společnosti Dakam. Pokaždé mu odmítli peníze za jednotku vrátit, protože byl poškozen čárový kód.
"Na čárovém nebo číselném kódu natištěném na spodní straně jednotky bylo drobné škrábnutí nebo setření části čísel. Po několikaletém užívání to není nic divného, zejména když je kód natištěn na spodní plastové části jednotky. Přitom čárové kódy vracených jednotek byly funkční jak při načtení čtečkou na výdejních místech, tak jednoduchou čtečkou čárového kódu mého mobilního telefonu," popisuje Koděra. S reklamací na ŘSD však neuspěl a o peníze za kauci přišel.
Částka za opravu je nesmyslná, tvrdí dopravci
"K sedření nebo poškození čárového kódu nemůže běžným užíváním dojít," oponuje mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Česmad Bohemia chce s ŘSD o tomto problému dál jednat. Kapsch nedávno získal bez veřejné soutěže zakázku na repasi palubních jednotek, při které dostane za každou opravenou "krabičku" zhruba osm set korun. To dopravci považují u výměny čárového kódu za přemrštěnou částku. Tvrdí, že nižší musí být i cena za novou jednotku.
"Podle mého názoru se může reálná cena jednotky pohybovat kolem dvou set korun včetně manipulace. I proto je současná výše kauce zcela nepřiměřená," míní Hromíř. Cenu 1 550 korun za jednotku vysoutěžil Kapsch v tendru na provoz mýtného systému. Mluvčí Kapsche David Šimoník však odmítá, že by šlo při repasi pouze o přelepování čárového kódu.
Systém oprav je v cizině jiný
"Čárový kód je na vnějším obalu palubní jednotky přímo napálen, není možné ho tedy snadno vytisknout na jakékoliv tiskárně kódů a přelepit," vysvětlil Šimoník. Navíc se podle něj musí plocha vybrousit, každou jednotku je nutné také individuálně zkontrolovat. Šimoník upozorňuje, že záloha se nevrací jen zhruba každému třicátému uživateli mýtného systému. Podle statistik ŘSD se jedná zhruba o osmdesát kusů týdně.
Podobné palubní jednotky mají na kauci také v Rakousku, kde mýtný systém rovněž provozuje společnost Kapsch. Tam se však vracení kauce odvíjí v případě poškození i od stáří jednotky. Například po pěti letech používání zaplatí dopravce za poškozenou krabičku jen 12 eur, tedy 300 korun. Jinak stojí palubní jednotka prakticky stejně jako u nás. Životnost zařízení odhaduje ŘSD na čtyři až šest let.
