Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Palmový olej podražil. Zájem však kvůli unikátním vlastnostem neopadá

  16:07aktualizováno  16:07
Palmový olej patří mezi nejlevnější druhy olejů. Podle odborníka na potravinové oleje Jiřího Bráta šla však jeho cena kvůli neúrodě v Indonésii prudce nahoru. Potravinářům se využívání kritizované suroviny přesto vyplatí.

Na otázky ohledně problematiky palmového oleje odpovídal Jiří Brát čtenářům iDNES.cz v on-line rozhovoru zde. „Cena palmového oleje se mění v závislosti na situaci na trhu. Rovněž je rozdíl mezi cenou palmového a palmojádrového tuku. Zatímco palmový patří mezi nejlevnější, palmojádrový je spíše dražší než ostatní. V poslední době cena palmového oleje prudce roste v důsledku takzvaného El Nino efektu, který v oblasti Indonésie způsobil neúrodu a kvůli tomu cena roste,“ uvedl v on-line rozhovoru Brát, který je specialistou na potravinové tuky (celý rozhovor čtěte zde).

Fotogalerie

V současnosti se roční kontrakty obchodované v Kuala Lumpur pohybují kolem 2 650 malajských ringgitů za tunu, tedy zhruba 16 126 korun. Loni v srpnu, než začala cena růst, stála tuna 1 800 ringgitů.

Některé firmy od oleje upouští, ne však kvůli ceně

Používání palmového oleje v potravinářství, kosmetice a biopalivech čelí v současnosti značné kritice. Kvůli vysazování palmových hájů se totiž v Indonésii ve velkém vypalují deštné pralesy. Bojkot výrobků obsahujících palmový olej ze strany spotřebitelů přiměl některé potravinářské firmy, aby olej ze svých receptur vypustily.

Co jsou fakta a co mýty kolem palmového oleje?

Podle Bráta však růst ceny k útlumu palmového oleje nepovede. Většina producentů ho totiž využívá především kvůli jeho technologickým vlastnostem a méně kvůli samotné ceně. Palmový olej a jeho frakce má totiž obvykle vyšší bod tání než tradiční oleje. Vyskytuje se tak v pevném skupenství a v potravinářství se pro něj nabízí široké spektrum využití.

Produkce a účel palmového oleje ve světě.

V některých případech ho je možné nahradit například olejem řepkovým, kokosovým nebo jiným typem oleje. Nelze to však vždy. „V některých technologických aplikacích lze řepkový olej použít, v některých ale ne. Řepkový olej lze použít například na smažení, ale ve výrobcích, kde je potřeba mít strukturní tuk, tak řepkový olej, který je kapalný, tuto roli nemůže zastoupit,“ říká Brát.

Tradiční tuky obsahují více škodlivých kyselin

V řadě případů to nemusí být ani ku prospěchu zdraví spotřebitele. Palmovým olejem nahradili producenti původní ztužené tuky, které obsahují vyšší množství trans mastných kyselin nebo nasycených mastných kyselin.

Kvůli jídlu se pralesy nemýtí, palmový olej jde stále víc do bionafty

„Palmový olej obsahuje zhruba 50 procent nasycených mastných kyselin a 50 procent nenasycených mastných kyselin. Obecně se doporučuje omezovat příjem nasycených mastných kyselin, které konzumujeme v rámci ČR v nadbytku. Není rozhodující, zda tyto mastné kyseliny pocházejí z palmového oleje nebo jiných tropických olejů nebo živočišných tuku. Pokud palmový olej konzumujeme v malém množství, tak to z hlediska vlivu na zdraví nevadí,“ uvedl Brát s tím, že podle ministerstva zemědělství zkonzumují Češi v průměru jen 4 gramy palmového oleje denně. „To není množství, které by z hlediska zdraví vadilo,“ dodal Brát.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.