Cena ropy děsí USA i Evropu

Ceny ropy lámající deset let staré rekordy z období války v Zálivu přiměly ropné mocnosti dohodnout se na zvýšení těžby. Odborníci však doprovázejí snahu vyhnout se dalšímu ropnému šoku skeptickým varováním: Je to pozdě a málo. Ropný kartel OPEC se včera ve Vídni rozhodl zvýšit těžbu o 800 tisíc barelů denně. Odhaduje se, že vyhladovělý trh však ve skutečnosti získá denně navíc pouze 100 tisíc barelů, protože už nyní těžaři tajně překračovali povolené limity.

S cenami vídeňská dohoda příliš nepohne, upozorňují analytici. Ropa od počátku loňského roku podražila na trojnásobek a letos už několikrát překročila hranici 30 dolarů za barel považovanou vyspělými zeměmi za neúnosnou.

Spojené státy i evropské země se obávají ropného šoku, který na podzim roku 1973 zasadil ránu rychlému hospodářskému růstu 60. let a uvrhl do recese světovou ekonomiku. Ceny benzinu tehdy vyletěly na dvojnásobek, fronty u některých čerpacích stanic dosahovaly délky čtyř kilometrů. Jen v USA vzrostly ceny zboží v průměru o třicet procent a nezaměstnanost se zdvojnásobila. Během embarga se radikálně snížil prodej nových aut, o práci přišlo 250 tisíc zaměstnanců amerických automobilek. Úspory v Japonsku vedly k omezování televizního vysílání a vypínání reklamních neonů.

Podle odborníků jsou současné obavy vyspělých zemí z ropného šoku oprávněné. "Cenový šok již v menší míře v podstatě probíhá," říká Trevor Greetham z londýnské investiční banky Merrill Lynch.

Dopady drahé ropy nejvíce pociťují země s nízkou daní na pohonné hmoty, což je případ USA. Ropa dovážená za stále silnější dolar však nepříjemně tlačí i na růst cen v Evropě. Ve spojení s otřesenou společnou evropskou měnou může podle odborníků drahá ropa roztočit inflační spirálu a přibrzdit slibně se rozvíjející hospodářské oživení.  Irine Kingová z newyorské centrály JP Morgan soudí, že se svět recese zatím bát nemusí: "Země dovážející ropu jsou nyní mnohem odolnější, aby vydržely prudké výkyvy cen, a to díky nízké inflaci a větší vyrovnanosti platebních bilancí. Také podíl odvětví závislých na ropě na HDP se v posledních dvaceti letech díky rozvoji nových oborů výrazně snížil." To je patrné zejména v USA, kde tento podíl klesl z osmi procent počátkem osmdesátých let na současných asi 1,5 procenta.

Podle šéfekonoma Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola se výrazně snižuje i podíl ropy na dovozech. Ten klesl za dvacet let v průměru z 13 na 4 procenta.

CENAMI ROPY FIRMY TRPÍ...

Ropná horečka minulých měsíců se stejně jako v roce 1973 začíná nepříznivě dotýkat i některých průmyslových odvětví. Například chemické společnosti již varovaly investory, že kvůli rostoucím cenám ropy a slabému euru očekávají nižší zisky. To je případ chemické skupiny DuPont, která ohlásila, že rostoucí náklady mohou z hrubého zisku společnosti ukrojit za tento rok více než jednu miliardu dolarů.
Lawrence Eagles z britské společnosti GNI soudí, že dlouhodobě vysoké ceny ropy dotlačí mnoho podniků tak jako v letech po předchozích ropných šocích ke zvyšování efektivnosti a větší snaze nahrazovat ropu a její produkty jinými zdroji. To je případ i automobilových výrobců.
"Kam se hýbou ceny ropy a následně benzinu, je pro nás velmi důležité. Ukazují, jaké další prostředky budou muset naši zákazníci vynakládat na provoz zakoupených vozů, a ty nejsou při dnešních vysokých cenách zanedbatelné," říká Thomas Malcolm, mluvčí britského Fordu. Podle něho nejen Ford, ale i ostatní automobiloví výrobci se poučili z ropných šoků sedmdesátých a osmdesátých let a snaží se vyvíjet motory s co nejlepším poměrem výkonu a spotřeby, což předtím nebylo pravidlem. Jeho slova potvrzuje i mluvčí britské pobočky japonského Nissanu Andrew Roberts: "Na situaci trhu s ropou a s benzinem klademe velký důraz a snažíme se vyvíjet motory s nižší spotřebou." S vývojem nových typů motorů se výrobci poohlíží i po alternativních zdrojích pohonu. "Na tomto výzkumu pracujeme velmi intenzivně. Nyní zkoumáme možnost nahradit klasické pohonné hmoty třeba plynem nebo speciálními palivovými články," říká Günther Scherelis, šéf komunikace německého Volkswagenu, který vlastní v tuzemsku mladoboleslavskou Škodu Auto.

...ALE OPEC SI LIBUJE

Z rostoucích cen ropy naopak těží vedle členů kartelu a dalších vývozců ropy, jako jsou Rusko nebo Mexiko, i světové naftařské koncerny.
Například francouzská jednička Total Fina Elf ohlásila za první půlrok dvojnásobné zisky. Podobně úspěšně se vedlo i největšímu světovému koncernu Exxon Mobil a americké dvojce Chevron. Jejich výdělky jen za druhé čtvrtletí roku nabyly víc než na dvojnásobek.
Ropní vývozci sdružení v OPEC již podle odhadů letos na drahé ropě vydělali zhruba 250 miliard dolarů, což je dvakrát více než v roce 1998. Podle expertů jsou však vysoké ceny ropy pro její vývozce výhodné jen krátkodobě.
"Pokud by se udržely na vysoké úrovni déle, mohly by se obrátit proti nim a vést v konečném důsledku k poklesu poptávky po ropě," říká Irine Kingová.
To si uvědomuje z jedenácti členů kartelu OPEC pouze jednička v těžbě Saúdská Arábie, která již několikrát uvedla, že za rovnovážnou úroveň trhu považuje hladinu cen v rozmezí 22 až 28 dolarů za barel. S tím ovšem nesouhlasí země jako Libye nebo Írán, které se počítají mezi stoupence vysokých cen.
"Jestliže se ukáže, že ceny ropy nemají na růst míry inflace takový vliv jako v minulosti a centrální banky se s tímto rizikem dovedou vypořádat bez toho, aby ohrozily hospodářský růst, zůstane její cena dlouhodobě na vysoké úrovni. To by mělo za následek trvalý růst bohatství nejen členů OPEC, ale také naftařských koncernů," míní Trevor Greetham z londýnské pobočky investiční banky Merrill Lynch.
"Akcie ropných koncernů Exxon Mobil nebo Royal Dutch/Shell by se pro investory mohly stát stejně přitažlivými jako papíry telekomunikačních nebo internetových firem," dodává.

O ROPU JE ZÁJEM

Důležitost ropy jako strategické suroviny v příštích letech zřejmě podle odborníků jen tak nezmizí. Mezinárodní energetická agentura očekává, že poptávka po ropě vzroste v příštích deseti letech ze současných asi 75 milionů barelů denně na 94 milionů, přičemž osmdesát procent předpokládaného zvýšení poptávky budou muset pokrýt země OPEC, jejichž podíl na světové produkci této suroviny tak vzroste ze současných 40 procent na více než polovinu. Z původních zásob ropy 2330 miliard barelů však svět spotřeboval již zhruba třetinu a zbytek vystačí podle současných odhadů na zhruba devadesát let.
"Osud ropy bude záležet na tom, jestli se podaří najít levnější zdroje energie, které ji nahradí.
To je sice zatím v nedohlednu, pro její producenty to však znamená neustálé riziko," říká Irine Kingová.