Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cena ropy ničí saúdský blahobyt. Mladí se bojí o záruku dotovaných platů

  18:00aktualizováno  18:00
Dlouhá léta měli lidé v Saúdské Arábii státem zajištěné zaměstnání, bezplatné vzdělání nebo zdravotní péči. Levná ropa, která dosud plnila státní kasu z devadesáti procent, zemi ochromuje. Mladá generace se bojí o práci ve státní správě a obavy má také z toho, že pohodlný život, jaký vedli už jejich rodiče, končí.

Z chudých oblastí Saúdské Arábie, kde většina obyvatel žila na venkově, se během několika desítek let stala bohatá ropná země, kde většina z 21 milionů rezidentů pobývá ve městech. | foto: Reuters

Celá desetiletí využívala královská rodina Saúdů zisků z obrovského ropného bohatství ke štědrým dávkám pro svůj lid, včetně bezplatného vzdělání, zdravotní péče, velkorysých energetických dotací a dobře placeného a často nenáročného zaměstnání ve státní správě.

Podle listu The New York Times začíná prudký pokles cen ropy z víc než sta dolarů pod 30 dolarů za barel tento trend pozvolna měnit. Výpadek toku peněz do státní pokladny se na sociálním systému největší arabské ekonomiky podepíše.

Saúdové mají vyšší plat než cizinci

Obavy začínají mít zejména mladí Saúdové. Lidé ve věku do třiceti let tvoří v ultrakonzervativním království 70 procent populace a kvůli „ropnému šoku“ musejí počítat s tím, že si pravděpodobně nebudou žít pohodlně jako jejich rodiče.

ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce

„Starší generace to měla jednodušší,“ říká dvacetiletý Abdur Rahmán al-Chalajfí během pracovní přestávky v rijádské pobočce řetězce McDonald’s „Dříve člověk dokončil univerzitu a hned dostal práci ve státní správě. Teď k tomu potřebujete vyšší stupeň vzdělání.“

Na trh práce každoročně vstoupí 250 tisíc mladých Saúdů. Nezřídka jim konkuruje levná pracovní síla ze zahraničí. Stát proto nedávno začal penalizovat společnosti s malým podílem saúdských zaměstnanců. Firmy si ale stěžují na to, že vlastně plýtvají penězi, protože Saúdové vykazují malé pracovní nasazení.

V rijádském McDonaldu tvoří asi třetinu pracovníků rodilí Saúdové. Přestože dělají stejnou práci jako jejich kolegové ze zahraničí, mají výrazně vyšší plat. Zatímco cizinci začínají na 320 dolarech za měsíc (necelých 8 tisíc Kč), Saúdové dostanou částku 1 460 dolarů (přes 35 tisíc Kč), dotovanou státem.

Pohádka bohatého království

Z chudých oblastí Saúdské Arábie, kde většina obyvatel žila na venkově, se během několika desítek let stala bohatá ropná země, kde většina z 21 milionů rezidentů pobývá ve městech obsetých mrakodrapy.

Ropné bohatství pomohlo vládnoucí dynastii utužit svou moc. Díky tzv. „šekové diplomacii“ získala výrazný vliv v zahraničí a miliardami dolarů po celém světě podporuje saúdskou státní ideologii - wahhábismus. Toto velmi striktní pojetí islámu však vyznávají také někteří radikální islamisté.

Životní úroveň samotných Saúdú se neustále zvyšovala, počet mužů a žen s vyšším vzděláním rostl. Podle některých ekonomů však tučná léta zanechala v království špatně strukturovanou ekonomiku: 90 procent státních příjmů pochází z ropy, 70 procent pracujících Saúdů je zaměstnáno vládou a dokonce i soukromý sektor je značně závislý na vládních výdajích.

Obrat v cenách ropy? Saúdové se s Rusy dohodli na zmrazení těžby

Nedostatky jsou také v profesních oblastech a pracovní morálce. Většina stavebních dělníků i lidí ve zdravotnickém personálu jsou cizinci a mnoho vládních zaměstnanců odchází ze svých kanceláří často už před třetí hodinou.

Klesající cena ropy lehkému pracovnímu tempu může udělat přítrž. Místo ve státní správě už je stále těžší získat a vláda se navíc snaží absolventy směřovat k soukromému sektoru, kde je ovšem jistota zaměstnání menší a výdělek nižší.

„Udržitelnost stávajícího ekonomického modelu v Saúdské Arábii je nejistá. Alarmující cena ropy může být svým způsobem vnímána jako budíček,“ říká Fahád al-Turkí, hlavní ekonom saúdské akciové společnosti Jadwa Investment. Podle jeho slov má však Saúdská Arábie díky velkým finančním rezervám, nízkému veřejnému dluhu a velkému množství nové infrastruktury ještě značný prostor k manévrování.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olovnaté sklo tlusté 25 centimetrů. Dokáže odstínit záření (14. května 2014).
Už to jádro musíme postavit, říkají Poláci. Řeší při tom peníze i horníky

Poláci se možná dočkají své první jaderné elektrárny. Hledají totiž náhradu za uhlí, z něhož se dnes v zemi vyrábějí čtyři pětiny elektřiny. Zároveň se ale...  celý článek

Fotovoltaická elektrárna Solek Group v Chile.
Česká firma prodala elektrárnu v Chile, v zemi bude dále investovat

Česká firma Solek Group prodala v Chile solární elektrárnu Parque Solar Cuz Cuz chilskému fondu zaměřenému na investice do obnovitelných zdrojů energie, jehož...  celý článek

Základní nástrahou jsou červi
Je libo burger z červího masa? Ve švýcarském Coopu vám ho naservírují

Neobvyklé speciality si budou moci od příštího týdne koupit zákazníci švýcarského maloobchodního řetězce Coop. V několika pobočkách budou totiž ve formě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.