Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město dotuje venkov. Za vodoměr by se měl platit paušál, míní šéf vodáren

  5:00aktualizováno  5:00
Platba nejen za kubík vody, ale i za možnost otočit kohoutkem, by mohla být častější. Vodárenské firmy chtějí prosadit, aby tvořila až čtyřicet procent příjmů z vodného a stočného. „V budoucnosti na některých místech vůbec nebude důležitá spotřeba. Budeme platit za to, že vůbec můžeme být připojeni,“ říká v rozhovoru pro MF DNES František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací a ředitel VAK Hradec Králové.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Bez takzvané dvousložkové ceny podle něj vodárny nedokážou udržet solidární cenu za kubík pitné vody pro všechny uživatele, kteří jsou k dané vodárně připojeni. Pro vodárny je rozdíl v nákladech ve městě a na venkově. „Naše společnost VAK HK obsluhuje 180 tisíc lidí a má 31 tisíc přípojek, z toho třetina – jedenáct tisíc – je na venkově. Náklady nám tam dělají 22 procent a příjmy jen dvě procenta,“ dává příklad.

Údržba trubek kvůli řidčímu osídlení vyjde dráž. „Je to spravedlivé – například k chataři teče voda daleko delším vodovodem než ostatním, přitom platí za kubík stejnou cenu. Podle našeho Sdružení by měla fixní složka činit 30 až 40 procent z ceny vodného a stočného,“ říká Barák. Dvousložkovou cenu dnes využívají provozovatelé vodohospodářských sítí na Karlovarsku, Českobudějovicku, v Hradci Králové nebo v Chrudimi. Ze zákona může pevná složka tvořit až patnáct procent ceny za vodu.

Paušály jsou ve zmíněných regionech nastavené v několika kategoriích, podle velikosti a průtoku vodoměru – ten může být v rodinném domku i v paneláku. Například u nejmenších vodoměrů pro dva až čtyři lidi se platí pevná složka 500 korun, celý panelák, kde je například 800 spotřebitelů, se dělí o pevnou složku devět tisíc korun. Zatímco v prvním případě spotřebitel, i když vodu neodebírá, platí řádově stokoruny, v druhém půjde o desetikorunu na hlavu.

Málo peněz na opravu trubek?

Podle Baráka dnes chybí vlastníků peníze na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Do obnovy vodárenského majetku v republice by podle propočtů SOVAK mělo jít dvacet miliard ročně, jde tam ale jen devět až jedenáct miliard, takže potrubí je leckde zanedbané. S argumentem, že zisky z vody v podobě dividend měly jít v první řadě do obnovy infrastruktury a ne zahraničním provozovatelům vodohospodářských sítí nesouhlasí (více o divideně pro Veolii čtěte zde).

„Zahraniční společnosti před lety vyhrály soutěž na provozování vodárenských sítí. Investice se jim teď vrací,“ tvrdí a připouští nevýhodnost některých smluv z devadesátých let.

Barák kromě toho kritizuje dotace na dešťovou vodu: „Je to gesto, které nic neřeší. Vody máme v Česku dost,“ říká. SOVAK vydal koncem května prohlášení, ve kterém program Dešťovka kritizuje (více čtěte zde). Vadí mu mimo jiné, že by se dešťová voda měla začít používat v domácnostech na splachování a vodárny by pak byly nuceny ji bezplatně vyčistit. Dnes se za vypouštění vody do kanalizace platí stočné a předpokládá se, že z domácnosti odteče jen tolik vody, kolik spotřebuje a zaplatí ve vodném.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Česku stoupla míra zadlužení za uplynulé čtvrtletí nejvíce ze zemí EU

Nejvýrazněji z členských zemí EU vzrostl podíl státního dluhu k HDP v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Penze jsou udržitelné, místo reformy stačí jen úpravy, tvrdí vládní studie

Český důchodový systém je podle nové vládní studie do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů...  celý článek

Ilustrační snímek
Najíst se za stovku je už skoro nemožné. Restaurace prudce zdražily

Za vydatný oběd skládající se z kulajdy, svíčkové na smetaně, půllitru čepovaného ležáku, palačinky jako dezertu a turecké kávy na závěr hosté platili v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.