Bez takzvané dvousložkové ceny podle něj vodárny nedokážou udržet solidární cenu za kubík pitné vody pro všechny uživatele, kteří jsou k dané vodárně připojeni. Pro vodárny je rozdíl v nákladech ve městě a na venkově. „Naše společnost VAK HK obsluhuje 180 tisíc lidí a má 31 tisíc přípojek, z toho třetina – jedenáct tisíc – je na venkově. Náklady nám tam dělají 22 procent a příjmy jen dvě procenta,“ dává příklad.
Údržba trubek kvůli řidčímu osídlení vyjde dráž. „Je to spravedlivé – například k chataři teče voda daleko delším vodovodem než ostatním, přitom platí za kubík stejnou cenu. Podle našeho Sdružení by měla fixní složka činit 30 až 40 procent z ceny vodného a stočného,“ říká Barák. Dvousložkovou cenu dnes využívají provozovatelé vodohospodářských sítí na Karlovarsku, Českobudějovicku, v Hradci Králové nebo v Chrudimi. Ze zákona může pevná složka tvořit až patnáct procent ceny za vodu.
Paušály jsou ve zmíněných regionech nastavené v několika kategoriích, podle velikosti a průtoku vodoměru – ten může být v rodinném domku i v paneláku. Například u nejmenších vodoměrů pro dva až čtyři lidi se platí pevná složka 500 korun, celý panelák, kde je například 800 spotřebitelů, se dělí o pevnou složku devět tisíc korun. Zatímco v prvním případě spotřebitel, i když vodu neodebírá, platí řádově stokoruny, v druhém půjde o desetikorunu na hlavu.
Málo peněz na opravu trubek?
Podle Baráka dnes chybí vlastníků peníze na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Do obnovy vodárenského majetku v republice by podle propočtů SOVAK mělo jít dvacet miliard ročně, jde tam ale jen devět až jedenáct miliard, takže potrubí je leckde zanedbané. S argumentem, že zisky z vody v podobě dividend měly jít v první řadě do obnovy infrastruktury a ne zahraničním provozovatelům vodohospodářských sítí nesouhlasí (více o divideně pro Veolii čtěte zde).
„Zahraniční společnosti před lety vyhrály soutěž na provozování vodárenských sítí. Investice se jim teď vrací,“ tvrdí a připouští nevýhodnost některých smluv z devadesátých let.
Barák kromě toho kritizuje dotace na dešťovou vodu: „Je to gesto, které nic neřeší. Vody máme v Česku dost,“ říká. SOVAK vydal koncem května prohlášení, ve kterém program Dešťovka kritizuje (více čtěte zde). Vadí mu mimo jiné, že by se dešťová voda měla začít používat v domácnostech na splachování a vodárny by pak byly nuceny ji bezplatně vyčistit. Dnes se za vypouštění vody do kanalizace platí stočné a předpokládá se, že z domácnosti odteče jen tolik vody, kolik spotřebuje a zaplatí ve vodném.
