Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Město dotuje venkov. Za vodoměr by se měl platit paušál, míní šéf vodáren

  5:00aktualizováno  5:00
Platba nejen za kubík vody, ale i za možnost otočit kohoutkem, by mohla být častější. Vodárenské firmy chtějí prosadit, aby tvořila až čtyřicet procent příjmů z vodného a stočného. „V budoucnosti na některých místech vůbec nebude důležitá spotřeba. Budeme platit za to, že vůbec můžeme být připojeni,“ říká v rozhovoru pro MF DNES František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací a ředitel VAK Hradec Králové.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Bez takzvané dvousložkové ceny podle něj vodárny nedokážou udržet solidární cenu za kubík pitné vody pro všechny uživatele, kteří jsou k dané vodárně připojeni. Pro vodárny je rozdíl v nákladech ve městě a na venkově. „Naše společnost VAK HK obsluhuje 180 tisíc lidí a má 31 tisíc přípojek, z toho třetina – jedenáct tisíc – je na venkově. Náklady nám tam dělají 22 procent a příjmy jen dvě procenta,“ dává příklad.

Údržba trubek kvůli řidčímu osídlení vyjde dráž. „Je to spravedlivé – například k chataři teče voda daleko delším vodovodem než ostatním, přitom platí za kubík stejnou cenu. Podle našeho Sdružení by měla fixní složka činit 30 až 40 procent z ceny vodného a stočného,“ říká Barák. Dvousložkovou cenu dnes využívají provozovatelé vodohospodářských sítí na Karlovarsku, Českobudějovicku, v Hradci Králové nebo v Chrudimi. Ze zákona může pevná složka tvořit až patnáct procent ceny za vodu.

Paušály jsou ve zmíněných regionech nastavené v několika kategoriích, podle velikosti a průtoku vodoměru – ten může být v rodinném domku i v paneláku. Například u nejmenších vodoměrů pro dva až čtyři lidi se platí pevná složka 500 korun, celý panelák, kde je například 800 spotřebitelů, se dělí o pevnou složku devět tisíc korun. Zatímco v prvním případě spotřebitel, i když vodu neodebírá, platí řádově stokoruny, v druhém půjde o desetikorunu na hlavu.

Málo peněz na opravu trubek?

Podle Baráka dnes chybí vlastníků peníze na obnovu vodohospodářské infrastruktury. Do obnovy vodárenského majetku v republice by podle propočtů SOVAK mělo jít dvacet miliard ročně, jde tam ale jen devět až jedenáct miliard, takže potrubí je leckde zanedbané. S argumentem, že zisky z vody v podobě dividend měly jít v první řadě do obnovy infrastruktury a ne zahraničním provozovatelům vodohospodářských sítí nesouhlasí (více o divideně pro Veolii čtěte zde).

„Zahraniční společnosti před lety vyhrály soutěž na provozování vodárenských sítí. Investice se jim teď vrací,“ tvrdí a připouští nevýhodnost některých smluv z devadesátých let.

Barák kromě toho kritizuje dotace na dešťovou vodu: „Je to gesto, které nic neřeší. Vody máme v Česku dost,“ říká. SOVAK vydal koncem května prohlášení, ve kterém program Dešťovka kritizuje (více čtěte zde). Vadí mu mimo jiné, že by se dešťová voda měla začít používat v domácnostech na splachování a vodárny by pak byly nuceny ji bezplatně vyčistit. Dnes se za vypouštění vody do kanalizace platí stočné a předpokládá se, že z domácnosti odteče jen tolik vody, kolik spotřebuje a zaplatí ve vodném.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.