Jednání před podpisem smluv budou trvat dva měsíce. Société Générale má zaplatit 40 miliard, ale podle vývoje hodnoty banky se může cena snížit či zvýšit o 1,9 miliardy. Očekáváte, že by mohla cena klesnout?
Jsem optimista. Mám informace z vývoje hospodaření Komerční banky, které svědčí o tom, že dosáhne letos lepší zisk a vytvoří více opravných prostředků, což hodnotu aktiv zvýší. Banka navíc vlastní deset procent akcií České pojišťovny. A pokud chce vláda prodat minoritní balík akcií České pojišťovny ještě letos, tak těch deset procent by mohlo významně zvýšit čistou hodnotu Komerční banky. Nejde jen o výnos za prodej akcií. Banka má proti akciím vytvořené opravné položky a po prodeji by se jí uvolnily.
Je možné, že by akcie koupil od Komerční banky přímo stát?
Je několik možností. Existuje dohoda o společném postupu státu a Komerční banky. Dohromady totiž drží 40 procent. Může dojít ke společnému prodeji. Nebo pokud by Komerční banka dostala nabídku ke koupi, má stát právo koupit akcie od ní o korunu lépe.
Je možné prodat minoritní balík akcií, když má Česká pojišťovna majoritního akcionáře, kterým je skupina PPF?
Jednání vedeme s vědomím, že na straně PPF je majorita. Zájemci o koupi menšinového balíku přesto existují. Ale jsou také možnosti dohodnout se s PPF. Může dojít ke společnému prodeji nebo prodeji opcí na akcie finančnímu investorovi s tím, že prémii zaplatí později. Určitě nelze vyloučit ani prodej PPF. Ovšem za předpokladu, že zvýší nabízenou cenu.
Považujete výběrové řízení na prodej KB za dostatečně průhledné? Vždyť od doby předložení závazných nabídek až po výběr partnera uplynul více než měsíc...
Nejen já, ale i účastníci považují tendr za transparentní. Při předložení nabídek dali zájemci celou řadu podmínek. A ty se postupně vyjasňovaly z obou stran. Nechtěli jsme připustit, aby smlouvy byly komplikované. Aby třeba někdo navrhl částku, od které by se později muselo odečítat. A ty první návrhy takto vypadaly, takže bylo třeba srovnat smluvní podmínky.
Nezměnily se tak během tendru podmínky prodeje?
Ne, zcela určitě ne. Investoři měli snahu získat státní garance. Využili toho, že na jejich straně byli právní poradci, kteří v předchozích privatizacích radili státu s prodejem bank. To vedlo k složitému jednání o minulých precedentech.
Zájemci zpočátku chtěli záruky, a pak nabídli cenu, ke které přihodili devět miliard. Může to vypadat, jako by záruky v nějaké formě dostali...
Ne, kdepak. 27. června se leccos událo. Řada věcí se vysvětlila a došlo třeba i k tomu, že Société Générale nezískala slovenskou Všeobecnou úvěrovou banku. To její úsilí získat Komerční banku podpořilo. Investoři byli ochotni dát víc a víc, protože jim stálo za to získat podíl na zdejším trhu.
Ale Konsolidační banka se má zavázat, že nebude po Komerční bance žádat náhrady škod, na něž má právo v souvislosti s dřívějšími převody špatných úvěrů. Případné ztráty bude za Komerční banku platit Fond národního majetku.
Nejedná se o záruku a toto opatření je v souladu s rozpočtovými pravidly.
Ve vládním materiálu stojí, že toto opatření výrazně přispělo ke zvýšení nabídek. Investor v tom tedy viděl úsporu...
Jde spíše o to, že první nabídky byly výstřel do tmy. A byly podmíněné řadou diskusí. Ale jednání a podávání nabídek končí, až když řekne stát.
Co stát ještě letos prodá?
Letos je určitě šance privatizovat Český Telecom a Českou pojišťovnu. Intenzivně také jednáme o možnostech prodeje Českých Radiokomunikací. Plnou parou začne i privatizace energetiky a plynu.
Privatizaci energetiky zpomalil výběr poradců. Teď se spekuluje o tom, že se výběrová řízení na výběr poradců zruší...
Čeká se na platnost rozhodnutí Antimonopolního úřadu k protestům proti tendrům. A FNM se rozhodne, zda bude pokračovat v soutěži, nebo ji zruší a navrhne novou metodu. Nevylučuji, že může dojít k použití přímé metody výběru poradců, což privatizaci urychlí.
Objevila se spekulace, že by se privatizace dala urychlit přímým výběrem nejen poradce, ale i investora...
Nebudu říkat, že jsem to neslyšel, ale nedovedu si teď představit, že by privatizace energetiky proběhla bez výběrového řízení. Obecně však metodu přímého prodeje nelze vyloučit, záleží na podmínkách, aby ji přijal trh. Ministerstvo financí ale nevyslalo žádný takový signál.
Když stát prodává energetické firmy v balíku jako celek, znamená to, že z prodeje získá méně, než kdyby prodával po jednotlivých firmách?
To je otázka prospěchu a nákladu. Jedna věc je rychlost. Vláda se rozhodla řešit problém najednou. Proto nehledám cestu zpět, abych se zamýšlel nad výhodami, které jsou v rozdělení. Problémy restrukturalizace může vyřešit investor, může to být v podmínkách privatizace. Může být třeba kritérium zvládnutí jaderné energie, což samozřejmě omezuje počet vrcholných zájemců. Ale nechtěl bych, aby se jednalo pouze s jedním, protože pak by šla cena dolů.
Věříte, že peníze za energetiku získá ještě tato vláda?
Byl bych rád, kdyby privatizace energetiky skončila v tomto volebním období. Je to ambiciózní, ale reálné.
Lze říci, kolik peněz z privatizace letos čekáte? FNM očekával 170 miliard.
Tato částka je reálná. Ale nebudu konkrétní u jednotlivých případů. To by signalizovalo zájemcům určitou představu, a to by bylo matoucí.
Co by se muselo stát, abyste letos Český Telecom či České Radiokomunikace neprodali?
Máme vládní mandát, jak to má být prodáváno. U Českých Radiokomunikací investor zatím v podstatě nepochopil, co můžeme a co nemůžeme. Nemůžeme prodávat po částech, ale prodáváme 51 procent akcií. Čekáme nabídku. Jestli nabídka nepřijde na to, na co máme mandát, je to v ohrožení. A nabídky jsou zatím zcela mimo mandát.
A u Českého Telecomu?
Že by nabídka neodpovídala naší představě.
 Tomáš Potměšil |
