Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mírná zima oslabuje ceny zemního plynu. Na trhu je ho navíc příliš

  14:12aktualizováno  14:12
Cena zemního plynu na burzách klesá. Mírná zima oslabuje poptávku a plynaři si stěžují na přeplněné zásobníky. Pro české zákazníky by mohl levnější plyn na burze znamenat snížení cen na fakturách až zhruba o pět procent.
 Trh je sice kvůli mírné zimě přezásobený, produkce zemního plynu však zatím zůstává stejně vysoká.

Trh je sice kvůli mírné zimě přezásobený, produkce zemního plynu však zatím zůstává stejně vysoká. | foto: Profimedia.cz

Světový trh je zemním plynem přehlcený. Ceny se v posledních týdnech dostaly na nejnižší úroveň za posledních sedmnáct let. Komodita podle televize CNBC klesla v pondělí na Newyorské obchodní burze (NYMEX) o 4,5 procenta. Zemní plyn byl tak nejlevnější od roku 1999. Dolů ho stáhla především předpověď meteorologů, která předpokládá v nadcházejících několika týdnech na březen relativně teplé počasí, s nímž souvisí také menší spotřeba plynu k vytápění.

ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce

Nižší cena zemního plynu na burzách se týká i zákazníků v Česku, protože na nich nakupují také místní obchodníci. Dá se tedy očekávat, že se současné nízké burzovní ceny se zpožděním promítnou i do konečných cen v tuzemsku.

Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA odhaduje pětiprocentní snížení. „Ta současná burzovní situace umožňuje ještě i výraznější zlevnění komodity. Řekl bych ale, že se to neprojeví přímo v základních tarifech. Obchodníci si budou část těch možností schovávat do speciálních nabídek,“ domnívá se Gavor.

Poptávka od Japonců slábne, odnese to Austrálie

Trh je sice kvůli mírné zimě přezásobený, produkce zemního plynu však zůstává stejně vysoká.

Jak uvádí Wall Street Journal, zásoby suroviny byly v období kolem 19. února o 29 procent vyšší, než je pětiletý průměr. Plynaři už očekávají, že nízké ceny povzbudí poptávku, nebo přinutí producenty snížit těžbu.

Se situací na trhu může také zamávat postupné opětovné spouštění jaderných reaktorů v Japonsku, které je v současnosti největším importérem zemního plynu na světě. Po několika letech od havárie ve Fukušimě tak atomová energie zemi částečně osvobozuje od dodávek zkapalněného zemního plynu, který se naopak objevuje na volném trhu.

To však představuje nemalý problém pro Austrálii. Těsně před tím, než se trend v cenách obrátil a stáhnul v létě 2014 ceny ropy dolů o 70 procent, napumpovala do projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu 160 miliard dolarů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.