Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cenový šok bude menší než letos

  0:06aktualizováno  0:06
Začátkem ledna čeká domácnosti další porce zdražování energií. Celkem tak průměrná domácnost zaplatí za energie mezi 25 a 30 tisíci korun, což je více než dvojnásobek částky z doby před čtyřmi lety. Cenový růst pro příští rok by však neměl dosáhnout té míry, jakou mělo rekordní zdražování z letošního roku.

Plyn totiž ve dvou vlnách letos podražil o 40 procent, zatímco pro začátek příštího roku je stanoveno zdražení v průměru na 5,1 procenta. Energetický regulátor sice jeho ceny může v závislosti na kurzových výkyvech koruny a dolaru a světových cenách plynu v průběhu roku měnit, málokdo z odborníků však čeká zatím další růst.

Důvod? Koruna by v příštích měsících měla spíše posilovat, což zlevňuje dovoz, a světová cena plynu, odvíjející se od cen ropy, podle všeho v příštích měsících kvůli světové ekonomické recesi nedosáhne rekordní úrovně z loňského jara.   

Rovněž růst ceny elektřiny pro domácnosti zmírnil z letošních 14 na necelých 10 procent. V budoucnu sice domácnosti ještě čeká další zdražování, tak jak se budou odstraňovat křížové dotace mezi podniky a domácnostmi, ale cenový šok již podle všeho nedosáhne rozměrů předchozích let.

Příznivou zprávu regulátor přichystal podnikům: v některých regionech země se totiž v příštím roce sníží ceny plynu i elektřiny pro velkoodběratele. Ceny dálkově dodávaného tepla pro domácnosti vzrostou příští rok maximálně o 5 procent. Zatímco ceny plynu se mohou ještě měnit, pro elektřinu a teplo budou platit celý rok.

Ceny plynu se budou regionálně lišit
Oproti původním předpokladům chce Energetický regulační úřad zdražit od ledna plyn podle regionů. Naopak ceny elektřiny, které se měly zvyšovat podle místa bydliště, stoupnou plošně. Neušetří však ani ten, kdo se bude chtít ohřát dálkově dodávaným teplem. Musí počítat s tím, že cena od Nového roku stoupne maximálně o šestnáct korun na 341 za gigajoule.

Z regionálně regulovaných cen elektřiny, které měl Energetický regulační úřad (ERÚ) vyhlásit, nakonec úřad ustoupil, ačkoli zatím nezdůvodnil proč. Nakonec je plošně zvýší o 9,9 procenta.

Naopak překvapením je, že dojde k rozdílnému růstu cen plynu, v průměru o 5,1 procenta.

Například Severomoravská plynárenská zdraží jen o 2,1, ale distributoři v jižních a západních Čechách a Pražská energetika o celých šest procent.

Společnost

Zdražení v procentech

Jihočeská plynárenská

6,0

Jihomoravská plynárenská

5,1

Severočeská plynárenská

4,8

Severomoravská plynárenská

2,1

Středočeská plynárenská

5,1

Východočeská plynárenská

4,0

Západočeská plynárenská

6,0

Pražská plynárenská

6,0

 

 

 

 

 

Místo hlídání cen
podléhají vládě

Na úřad se valí vlna kritiky
Zrušením rozlišení růstu cen elektřiny podle krajů si proti sobě ERÚ poštval několik kritiků. Podle nich vážně porušil rozhodující krok při liberalizaci na trhu s elektřinou. Distribuční společnosti, které mají nejnižší náklady a elektřina pro domácnosti v jejich regionech měla vzrůst nejméně, totiž  budou část svých tržeb posílat firmám, kde měla původně elektřina podražit nejvíc.

"Je to znevýhodnění našich zákazníků," uvedl Aleš Řiháček, mluvčí jihomoravské energetiky, pro kterou měl původně platit sedmiprocentní růst cen eletřiny pro domácnosti.

Úřad se stal terčem kritiky ze strany distribučních splečností, které mají nízké náklady a cena elektřiny v jejich regionech měla vzrůst méně, než v jiných částech země.

V praxi totiž regulátor tyto rozdílné náklady přenese na jednotlivé distributory, a těm, kteří měli původně zdražovat nejméně, ubere část výnosů ve prospěch firem, jejichž náklady jsou vyšší. "Naši zákazníci tak budou dotovat například zákazníky v jižních a západních Čechách," uvedl Řiháček.

Podobně měla elektřina podražit ještě na severní Moravě, v severních a středních Čechách. Ve východních Čechách měla cena růst o 9 procent, v Praze o dvanáct a v jižních a západních Čechách o 17 procent.

Kritici vidí za změnou rozhodnutí silnou jihočeskou energetickou lobby, která se bála, že by se tamní veřejné mínění mohlo postavit proti stavbě jaderné elektrárny Temelín a přesvědčila ministerstvo průmyslu, aby regulátora "usměrnilo."

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.