„Je to jen napůl dobrá zpráva. Razantní snížení cen elektřiny nevydrží dlouhodobě. Bude záležet na tom, zda přijdou notifikace na obnovitelné zdroje,“ říká šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Ceny energií v roce 2017 podle ERÚ - klikněte pro zvětšení
1 Elektřina s otazníkem
Kolik přesně budou lidé od ledna platit za elektřinu, dosud není zcela jasné. Vitásková včera zveřejnila propočty, podle nichž se domácnosti mohou těšit na výrazný pokles plateb. A to díky poplatku za zelenou energii, který se má oproti letošní pětistovce snížit na 95 korun za megawatthodinu.
Běžným domácnostem by celková cena od ledna klesla o pět až deset procent, tedy o stokoruny ročně. Domácnosti, které elektřinu používají i k vytápění, by příští rok ušetřily kolem 15 procent, tedy asi 3 500 korun.
Zda lidé opravdu zaplatí méně, závisí na tom, kdy úřad obdrží z Bruselu souhlas s podporou obnovitelných zdrojů a v jaké podobě. Regulační úřad při výpočtech vycházel z toho, že podporu může podle schválených not z Bruselu dostávat jen zlomek zelených elektráren.
Evropská komise nicméně v pondělí informovala, že i podpora pro největší balík zdrojů je slučitelná s vnitřním trhem. „My tento dokument, který je pro naše další kroky zásadní, zatím nemáme. Až ho obdržíme, musíme vyhodnotit dopady na český trh. Zda například nebude vyžadovat změny legislativy,“ říká Vitásková.
Pokud by tomu tak nebylo, úřad vydá nové rozhodnutí a vrátí poplatek na letošní úroveň. Celková cena pro domácnosti by se v takovém případě od té letošní příliš nezměnila.
Zatímco částky za distribuci elektřiny v průměru porostou o 1,8 procenta, cena samotné komodity, která se na částce na faktuře podílí zhruba polovinou, se podle obchodníků buď nezmění, nebo lehce sníží.
2 Levnější zemní plyn
Cena plynu pro domácnosti by mohla příští rok podle Vitáskové klesnout o tři až pět procent. Na výraznější pokles se mohou těšit lidé, kteří plynem vytápějí. Úřad šlápl na brzdu a výrazně snížil poplatky za mezinárodní přepravu plynu, naopak částky za distribuci k zákazníkům kvůli teplým zimám v předchozích letech mírně stoupnou.
Na rozdíl od elektřiny má u plynu výraznější váhu cena samotné komodity, jež tvoří téměř čtyři pětiny celkové ceny. O tom, jak se změní cena domácnostem, tak rozhodují ve větší míře dodavatelé. A ti potvrzují, že během topné sezony ještě zlevní.
„To, co oznámil Energetický regulační úřad, není nereálné,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. „V příštím roce předpokládáme další snížení neregulovaných cen, konkrétnější informace sdělíme začátkem roku,“ dodává.
Největší dodavatel plynu innogy (dříve RWE) už ohlásil, že od února zlevní zhruba o čtyři procenta. „Potřetí během krátké doby snižujeme ceny plynu pro domácnosti. Reagujeme na vývoj cen na velkoobchodních trzích a finální ceny představíme nejpozději na přelomu roku,“ říká obchodní ředitel innogy Tomáš Varcop.
Ceny plynu pro domácnosti přitom v Česku – po přepočtu na kupní sílu – patří stále k nejvyšším v Evropě. Domácí dodavatelé nestíhají dostatečně rychle následovat rychlý propad cen elektřiny na burze. Vitásková proto chce v polovině prosince znovu dodavatelům naznačit, jaká je férová cena.
3 Kdo dostane podporu?
Jistotu zvýhodněné ceny mají od příštího ledna jen zelené zdroje připojené k síti v letech 2013 až 2015. A také malé vodní elektrárny a bioplynové stanice, které byly uvedeny do provozu letos. Těm už totiž dal Brusel zelenou a Vitásková jim podporu přiklepla. Jde asi o šest procent celkového objemu.
Komise už také schválila podporu pro obnovitelné zdroje zapojené v letech 2006 až 2012, které tvoří největší balík. Vitásková jim slibuje podporu, pokud nebude unijní rozhodnutí obsahovat dodatečné podmínky. Naopak na schválení podpory stále čeká kombinovaná výroba elektřiny a tepla.
Pokud by notifikaci získaly všechny zdroje, má se na ně vynaložit zhruba 46 miliard korun. Z toho 19,7 miliardy poputuje z kapes spotřebitelů prostřednictvím zeleného poplatku a zbývajících 26,2 miliardy ze státního rozpočtu.
