Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Ukrajinci doplatí na spor s Ruskem. Cena plynu jim naroste o polovinu

  • 180
Ukrajina zvýší od května ceny zemního plynu pro domácnosti o více než padesát procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zástupce ukrajinské státní plynárenské firmy Naftogaz. Zdražení plynu pro domácnosti je jedním z požadavků Mezinárodního měnového fondu pro poskytnutí úvěru Ukrajině.

Další růst cen plynu by měl pokračovat až do roku 2018. Zdražení plynu je velmi nepopulární u obyčejných Ukrajinců, kteří si zvykli za sovětské éry na dotované ceny plynu. Neochota ukrajinské vlády zvýšit ceny plynu pro domácnosti byla jedním z důvodů, proč MMF zmrazil v roce 2011 předchozí úvěrový program pro Kyjev.

Ukrajina nyní jedná s MMF o úvěru v objemu 15 až 20 miliard USD (298,3 až 397,8 miliardy Kč). Mise MMF dorazila do Kyjeva 4. března, aby vyhodnotila ekonomický stav země, a minulý týden zahájila s vládou jednání o podmínkách úvěru. Podle ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka je jednání s fondem již v závěrečné fázi.

Analytici očekávají, že podmínky, které budou doprovázet současný program, budou podobné těm minulým. MMF v minulosti kromě zvýšení cen plynu pro domácnosti požadoval po Ukrajině mimo jiné také snížení obrovského fiskálního deficitu a uvolnění směnného kurzu.

Družba s Ruskem skončila, Ukrajina si zvyká na vyšší ceny

Růst cen za plyn pro domácnosti může souviset s dluhem ve výši 1,5 miliardy dolarů, který má Ukrajina u ruského dodavatele plynu. Kvůli němu ruský plynárenský gigant Gazprom zrušil zemi na začátku března výhodnou smlouvu na levnější dodávky plynu, na nichž se loni dohodl ruský prezident Vladimir Putin se svým nyní již sesazeným ukrajinským protějškem Viktorem Janukovyčem. 

Tehdejší dohoda o zlevnění plynu z 400 dolarů za tisíc krychlových metrů na 268,5 dolaru následovala poté, co ukrajinská vláda odstoupila od podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Tento krok ukrajinského vedení ovšem vyvolal na Ukrajině bouřlivé demonstrace, které nakonec vyústily v sesazení prezidenta Janukovyče.

Celá dohoda o zlevnění plynu však byla ze strany Ruska podmíněna úhradou dřívějšího dluhu. Vzhledem k tomu, že ho Ukrajina nesplatila, měl Gazprom právo smlouvu zrušit, čehož na začátku března využil (více zde).

Ve stejnou dobu vrcholila Krymská krize, která vedla k anexi ukrajinského poloostrova Ruskem. Prezident Putin však tehdy prohlásil, že se zrušením slevy rostoucí politické napětí mezi oběma zeměmi nesouvisí.

Rusko-ukrajinské vztahy týkající se dodávek plynu jsou důležité pro Evropu, která dovozem ruského plynu pokrývá zhruba čtvrtinu své poptávky po této strategické surovině. Střety mezi Kyjevem a Moskvou způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009.

Energetická skupina RWE, která je v ČR lídrem na trhu s plynem, na začátku března uvedla, že by ji krize na Ukrajině neměla ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny ze 38 procent a tyto zásoby včetně denních dodávek zemního plynu bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezóny.

, ,