Úspory tuzemských řidičů na benzinu a naftě dosahují během několika měsíců stovek až tisíců korun. Například majitel fabie zaplatí za naplnění 45litrové nádrže na některých pumpách o téměř dvě stě korun méně než v říjnu.
Benzin zlevnil jen za poslední dva týdny o 1,40 koruny a za rok o 4,20 Kč, vyplývá z dat společnosti CCS, která sleduje ceny pohonných hmot. Litr nafty za dva týdny zlevnil o 1,21 Kč na 32,06 koruny.
Velké zlevnění v souvislosti s pádem cen ropy však přišlo právě až v posledních měsících. Například v síti čerpacích stanic Tank Ono benzin i nafta od podzimu zlevnily o zhruba čtyři koruny.
Přes pokračující propad zůstávají obrovské rozdíly v cenách na jednotlivých pumpách. Nejdražší benzin je jako obvykle na pumpách na D1, kde se ceny drží kolem 37,90 koruny za litr.
Vývoj průměrných cen benzinu a nafty na čerpacích stanicích v ČR. Zdroj: CCS
V polovině prosince se benzin po čtyřech letech propadl na některých pumpách pod psychologickou hranici 30 korun. V té době majitel sítě tank Ono upozorňoval MF DNES, že další zlevnění se očekávat nedá.
Za dva týdny se také zvýšily průměrné marže benzinek z 3,5 koruny na 3,7 koruny na litr.
Obrat v cenách se nečeká
V současném týdnu však ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích klesají pomaleji, než bylo v uplynulých týdnech už zvykem. Důvodem je podle analytika společnosti Colosseum Borise Tomčiaka oslabení koruny k americkému dolaru i vlažnější pád cen ropy a pohonných hmot na burze v Rotterdamu. V minulém týdnu cena ropy Brent klesla na 59,5 dolaru za barel, od počátku roku 2014 se tak propadla o 46 procent.
„Na trhu nadále panuje značný přebytek ropy a je velmi pravděpodobné, že v nejbližším měsíci se tento stav nezmění,“ odhaduje Tomčiak. Tuzemští řidiči se tak zatím nemusí výraznějšího obratu ve vývoji cen benzinu a nafty obávat.
„V nejbližších dvou týdnech očekáváme malé snížení cen pohonných hmot o několik haléřů,“ odhadl Tomčiak. Větší zlevnění podle něj přibrzdí prudce oslabující česká koruna.
Zásadnějšímu zdražení nenahrávají ani prognózy světového vývoje ekonomiky. Například podle Mezinárodní energetické agentury globální poptávka po ropě v letošním roce klesne oproti listopadovým prognózám o 230 tisíc barelů denně na 93,3 milionů barelů. Důvodem je ochabování ekonomického růstu ve světě a zejména v Evropě, která je podle této agentury na pokraji další recese.
