Největší podíl na poklesu cen mají potraviny, které zlevňují nepřetržitě už 11 měsíců. Například pečivo je levnější o více než třetinu, mléko téměř o pětinu, zeleninu nakupujeme skoro o 13 procent levněji.
Benzin i nafta proti září zlevnily o necelá tři procenta kvůli předchozímu poklesu cen ropy. Ta však nyní opět zdražuje, což se odráží i na cenách u čerpacích stanic. Během posledního týdne zdražily benzin i nafta zhruba o 30 haléřů.
Podle analytiků je současná deflace (snižování cenové hladiny) jen krátkodobá. Dlouhodobá deflace by ekonomice mohla škodit. Pro nakupující je pokles cen sice příjemný, pro firmy ale znamená problém. Ceny klesají v důsledku nižší poptávky, což firmy vede k odkládání investic a výkonnost hospodářství klesá.
Takový vývoj však zemi nehrozí, v následujících měsících se znovu vrátí mírná inflace, tedy zvyšování cenové hladiny.
"Na počátku příštího roku čekáme inflaci těsně pod jedno procento a to i navzdory schválenému zvýšení spotřebních daní," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Růst cen však bude jen mírný. Češi se bojí kvůli krizi o práci a šetří. Jejich nechuť utrácet tak rychlému růstu cen zabrání.
Nezaměstnanost v říjnu poprvé po roce klesla. Lidí bez práce ubylo však jen mírně - o 0,1 procenta na 8,5 procenta - a práci stále hledá téměř půl milionu lidí. - čtěte Lidí bez práce ubylo
jak by mohla deflace uškodit
Z krátkodobého pohledu pokles cen v ekonomice nemusí být sám o sobě problémem. Záludnost deflace ovšem tkví v tom, že je proti ní mnohem těžší bojovat než proti inflaci a kvůli tomu může hrozit riziko tzv. deflační spirály. Nízká poptávka vede k poklesu cen výrobků, omezení investic firem. Zatímco u inflace může centrální banka reagovat zvyšováním úrokových sazeb teoreticky donekonečna, u deflace je limitována nulovou úrokovou sazbou. Pokud se centrální bance nepodaří jinými nástroji přimět banky půjčovat a firmy investovat, může se období deflace a ekonomické stagnace protáhnout na nepříjemně dlouhou dobu. |
