Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za vysoké ceny mohou přemrštěné marže řetězců, říkají potravináři

  14:09aktualizováno  14:09
Výrobci potravin se pustili do Víta Bárty, který označil potravináře a zákon o významné tržní síle za jedny z viníků předražených výrobků v řetězcích. Podle potravinářské komory však za vyšší ceny mohou daně a vysoké marže řetězců. Obchodníci to popírají.

Potravináři obviňují řetezce z vysokých marží (ilustrační snímek). | foto: Henkel.

Nový předseda Věcí veřejných Vít Bárta vytáhl po svém víkendovém zvolení do boje za levné potraviny v obchodech. Podle něj se řada výrobků prodává v Česku dráž než například v Německu kvůli malé konkurenci mezi výrobci některého zboží, například pečiva či piva (více o tažení proti drahým potravinám čtěte zde).

Potravinářům podle něj nahrává i zákon o významné tržní síle, který podle Bárty omezuje možnosti řetězců srazit ceny potravin, nahrává velkým dodavatelům a omezuje malé. Bárta ho proto chce zrušit.

Zákon sice reguluje potravinářský trh a dodavatelům pomáhá zlepšit jejich vyjednávací pozici vůči řetězcům, platí však pro všechny stejně a stanovuje například to, že řetězce musí dodavatelům platit za zboží nejdéle do 30 dnů, nesmí prodávat zboží pod nákupní cenou či nesmí dodavatelům účtovat speciální poplatky třeba jen za to, že jim mohou dodávat zboží.

Potravináři: Bárta žongluje s čísly a trhu nerozumí

Samotné stanovování cen výrobků však zákon neřeší, a podle potravinářů tak Bárta mluví o věcech, kterým vůbec nerozumí. Na posílení svých argumentů pak používá čísla, u kterých není jasné, kde je bere.

"Důkazem toho mohou být panem Bártou tak oblíbení pekaři, které obvinil z umělého navyšování cen a cenového diktátu (Bárta uvedl, že za posledních 25 měsíců stoupla cena pšenice o 19,5 % jakožto základní komodity, naproti tomu cena pečiva stoupla za dva roky až o 60 procent). Bohužel se nám nepodařilo zjistit, odkud pan Bárta bral svoje údaje, protože ČSÚ a Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů nám poskytl zcela jiné údaje. Z nich vyplývá, že cena pšenice vzrostla téměř o 30 procent, zatímco cena chleba o 17 procent a cena bílého pečiva o 15 procent," říká mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

"Je jasně vidět, že výplody pana Bárty tedy nejsou ničím jiným než čirým populismem, aby veřejnost nabyla dojmu, že pan Bárta je jediným spravedlivým, jenž má na mysli jen prospěch spotřebitelů," dodává.

Sledujte slevy

Přehled slev ve čtyřiceti hypermarketech a kamenných obchodech sledujte na portálu AkcniCeny.cz. Najdete zde kompletní přehled letáků.

Podle ní mohou za vyšší ceny potravin v Česku vyšší daně (DPH i spotřební daň) a hlavně vysoké marže obchodních řetězců. "Nejnižší marže (do 50 %) jsou u komoditních výrobků, jako je pečivo nebo mléko. Naopak u výrobků s vyšší přidanou hodnotou jsou marže velmi vysoké a běžně přesahují i sto procent. Tyto marže tak značně omezují pro spotřebitele možnosti výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné," říká Večeřová s tím, že obchodní řetězce získaly v Bártovi nového velkého spojence.

Obchodníci: Čísly žonglují potravináři

Zástupci obchodníků však argumenty potravinářů odmítají. Podle Zdeňka Juračky, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), totiž potravináři manipulují výpočty. "Potravinářská komora záměrně manipuluje se vzorcem, aby jí vycházela vyšší čísla. Například u jednoho z jogurtů jí vycházejí marže od 60 do 83 procent, kdežto podle ČSÚ vycházejí u stejného výrobku v rozmezí 37 až 45 procent," říká Juračka.

Podle něj navíc potravináři vybírají jen některé výrobky a ignorují průměrné marže, které v roce 2012 dosáhly u maloobchodu 22,9 procenta. Do maloobchodu se přitom počítá i průmyslové zboží, které má vyšší marže než prodej potravin. Marže navíc podle Juračky nevypovídají nic o ziskovosti odvětví, která je u maloobchodu na úrovni jednoho procenta.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.