Oproti srpnu klesly ceny o 0,4 procenta. Podle statistiků hlavně kvůli levnějším rekreacím, jejichž ceny na konci sezóny klesly o patnáct procent. Za méně se daly pořídit také potraviny i benzin.
Inflace se tak po postupném klesání (ještě v srpnu dosahovala 0,2 procenta) dostala na stejnou úroveň jako loni a v příštím měsíci dokonce ještě ustoupí. Česko tak namísto inflace (zvyšování cenové hladiny) čeká možná krátkodobá deflace (snižování cenové hladiny).
"Bude to v řádu desetinek procenta. Ceny se tak sníží jen mírně, zhruba o dvě desetiny," odhaduje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. V říjnu totiž zlevní plyn, takže cenová hladina by v té době měla podle Brožky dosáhnout svého dna.
Zdroj: ČSOB
Ačkoliv pokles cen je z pohledu nakupování pro lidi příjemný, dlouhodobá deflace rozvoj ekonomiky omezuje. Ceny klesají proto, že lidé málo nakupují, což vede k tomu, že firmy přestanou investovat a výkonnost hospodářství slábne. Česku však tento scénář nehrozí.
"Přestože na měsíc či dva inflace zmizela, bylo by předčasné diskutovat o negativních jevech deflace. Již v závěru roku se začne cenová hladina zvyšovat," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Ceny však porostou jen mírně. Chuť Čechů nakupovat totiž slábne a ani cizinci se na české zboží ve velkém vrhat nebudou, což cenám nedovolí rychle růst.
V roce 2008 činila průměrná míra inflace 6,3 %. Pro rok 2009 jí Brožka odhaduje ve výši jednoho procenta a na stejné úrovni zůstane podle něj i v roce 2010. Podle Marka se však ceny zvýší v příštím roce více.
"Růst cen oživí změny spotřebních daní a sazeb DPH přijaté v rámci balíčku na snížení rozpočtového schodku," uvedl ekonom. čtěte Senátoři posvětili úsporný balíček
Za rok touto dobou by se tak podle něj měla inflace pohybovat mezi dvěma až třemi procenty.
Hrozba deflace
Z krátkodobého pohledu pokles cen v ekonomice nemusí být sám o sobě problémem. Záludnost deflace ovšem tkví v tom, že je proti ní mnohem těžší bojovat než proti inflaci a kvůli tomu může hrozit riziko tzv. deflační spirály. Nízká poptávka vede k poklesu cen výrobků, omezení investic firem. Zatímco u inflace může centrální banka reagovat zvyšováním úrokových sazeb teoreticky donekonečna, u deflace je limitována nulovou úrokovou sazbou. Pokud se centrální bance nepodaří jinými nástroji přimět banky půjčovat a firmy investovat, může se období deflace a ekonomické stagnace protáhnout na nepříjemně dlouhou dobu. |