Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čepro se „bojí“ o budoucnost. Firmě hrozí propad zisků

  1:01aktualizováno  1:01
Státní firma Čepro, která provozuje strategickou síť rozvodů a skladů benzinu a nafty v zemi, se obává, že by se v příštích pěti letech mohla výrazně zhoršit její pozice na trhu. A její vysoké zisky z posledních let by se mohly stát minulostí. Vyplývá to ze Strategie Čepra do roku 2012, kterou si firma nechala za několik milionů korun zpracovat od poradenské společnosti McKinsey & Company.
Petrochemický gigant má strach z propadu zisků. Už si nechal vypracovat nákladnou strategii na příští tři roky. Ilustrační foto

Petrochemický gigant má strach z propadu zisků. Už si nechal vypracovat nákladnou strategii na příští tři roky. Ilustrační foto | foto: Karel Kopáč

Jde o překvapivou zprávu. Čepro se sice na pokraj kolapsu už jednou dostalo, a to v letech 2004 a 2005, tehdy však šlo hlavně o důsledek nájezdu firem kolem uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Soudní spory o údajně podvodné pohledávky za šest miliard korun se ostatně táhnou dodnes. Od roku 2006 však firma vydělává a loni dosáhla rekordního zisku přes půl miliardy korun při tržbách přes 43 miliard korun.

Tentokrát je důvodem obav o budoucnost firmy hlavně špatná situace v celé petrochemii, ale i krize, jež sráží spotřebu pohonných hmot, a tím i objem jejich přepravy potrubím Čepra. Trubkami navíc proudí produkce tuzemských rafinerií patřících Unipetrolu, který se už loni začal propadat do hluboké ztráty, a nejsou ani jasné záměry jeho polského vlastníka PKN Orlen.

McKinsey proto Čepru radí, aby začalo šetřit – své náklady může údajně snížit o 100 milionů korun – a zároveň zvýšilo některé ceny za přepravu i skladování pohonných hmot, především pro státní hmotné rezervy.
Navrhuje také, aby se zvážil prodej sítě čerpacích stanic EuroOil.

Šéf Čepra Jiří Borovec, kterého stát na začátku letošního roku jmenoval ředitelem místo Pavla Švarce právě proto, aby připravil novou strategii firmy, nechce závěry příliš komentovat. "Není to ještě dokončené," uvedl.
Podle něj je však v obecné rovině jasné, že celá petrochemická branže má problémy, a aby Čepro udrželo svůj zisk, je "potřeba něco změnit". Zisk Čepra totiž v příštích letech může údajně o stovky milionů korun zase klesnout.

Nová strategie petrochemického gigantu

Ze studie společnosti McKinsey také vyplynulo, že Čepro by do budoucna mělo mít jednu ze tří podob: zůstane tak, jak je, tedy s přepravou, velkoobchodem a sítí čerpacích stanic EuroOil, a ještě se případně bude snažit získat podíl v rafineriích, nebo se zaměří pouze na přepravu a skladování pohonných hmot a ostatní prodá.

Třetí možností je, aby se Čepro stalo "velkoobchodní jedničkou", která bude hlavním dodavatelem benzinu a nafty v Česku. Ostatních činností by se pak firma zbavila.

"Jednu z variant doporučíme, rozhodnutí ale musí udělat stát," řekl Borovec.

Návrh strategie však podle informací MF DNES už dokončený je a vedení Čepra s výtahem z této studie také již obešlo své majitele, tedy ministerstva financí a průmyslu. Příliš však neuspělo.

"Mají nějakou pracovní verzi, ale není to ve formě, že by se o tom dalo rozhodovat. Ani si nemyslím, že by nějaké rozhodnutí ohledně Čepra bylo v nejbližší době potřeba," říká šéf majetkových účastí ministerstva financí Tomáš Uvíra.

Podle předsedy dozorčí rady Čepra a poradce ministra průmyslu Miroslava Beneše by zase rozhodnutí potřeba bylo, ale není nikdo, kdo by ho udělal. Vládní garnitura Jana Fischera totiž ke strategickým krokům nemá mandát.

Příliš drahé rady?

Dozorčí rada chtěla novou strategii původně schválit ještě letos. "Hlavně jsme očekávali, že bude do konce roku nová vláda. To se ale nestane, a tak se jede dál, jak to je," uvedl Beneš. Podle něj se o strategii nyní už rozhodovat nebude.

Studie společnosti McKinsey, jejíž využití tak není zcela jasné, má své kritiky. Podle dvou bývalých vysoce postavených manažerů Čepra nic nového nepřináší.

"S Čeprem je to jednoduché a nejsou na to potřeba žádné studie. Buď bude kupovat rafinerie a pumpy, nebo vše prodá a nechá si jen přepravní potrubí a sklady," říká jeden z nich.

Podle druhého je studie zbytečně nákladná. Společnost McKinsey si za ni řekla zhruba tři miliony korun, k tomu chce podíl na uspořených nákladech, což by mělo dosáhnout dalších zhruba 10 milionů korun.

"To musím dementovat," odmítá to však Borovec. Návrh na podílu z úspor podle něj neprošel a firma dostane jen paušální částku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Česká ekonomika znovu zrychlila, překvapilo to i analytiky

Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku znovu zrychlila svůj růst. Hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 4,5 procenta po tříprocentním vzestupu v...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.