Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černobylská tragédie stále děsí Ukrajinu. Poškozuje ekonomiku země

  20:20aktualizováno  20:20
Ekonomické dopady katastrofy v jaderné elektrárně Černobyl jsou větší, než se původně předpokládalo. Dřívější studie totiž nebraly v potaz psychologické následky neštěstí. Ukrajinci tak kvůli havárii z dubna 1986 ztrácejí ročně podle posledního výzkumu 2 až 6 procent ze svého blahobytu.

26. dubna si svět připomene třicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl. | foto: Čeněk Třeček, iDNES.cz

„Až doposud nikdo nezvážil dlouhodobé psychologické negativní dopady katastrofy,“ vysvětlila jedna z autorek poslední studie k ekonomickým dopadům ukrajinského neštěstí Natalia Danzerová.

Vědci spočítali, jaké jsou ztráty pro 96 procent Ukrajinců, které sice přímo nezasáhla životu nebezpečná radiace, ale tragédie je uvrhla do nejistoty. Informovanost obyvatel země o dopadech neštěstí byla zpočátku velmi malá a Ukrajincům nezbývalo nic jiného než spekulovat o možných rizicích, uvedl server ScienceDirect.

Fotogalerie

Roční ztráty celkového blahobytu ukrajinské populace tak činí 2 až 6 procent.

Tato čísla se připočítávají k ročním nákladům vynaloženým na dekontaminaci území a údržbu zničené jaderné elektrárny a odškodnění přímých obětí katastrofy. Ty dosahují 5 až 7 procent hospodářského výkonu. Navíc se půl procenta z celkového HDP platí lidem, kteří jsou kvůli katastrofě závislí na pomoci státu.

„Obavy lidí pramenily především z protichůdných opatřeních, které Sovětský svaz tenkrát udělal,“ vysvětlila Danzerová. „Na jednu stranu rozdávali jódové tablety a prováděli lékařské prohlídky, ale na druhou stranu se vláda snažila ututlat rozsah a dopady neštěstí. Informace vyplouvaly na povrch postupně,“ dodala. V takové situaci vznikají spekulace o možných rizicích a dopadech jaderné katastrofy.

Výpočet nezahrnuje čtyři procenta Ukrajinců, kteří bydleli přímo v přilehlé oblasti jaderné elektrárny a dále pracovníků, kteří se podíleli na odstraňování prvních, a tedy těch nejhorších dopadů.

Svět si 30. výročí havárie jaderné elektrárny připomene 26. dubna. Tehdejší Sovětský svaz o tom, že došlo ke zničení jednoho z reaktorů a úniku velmi nebezpečného radioaktivního mraku, nechtěl informovat. A s evakuací nejbližšího města Pripjať začal až 24 hodin po neštěstí.

Záběry z dronu. Leden 2016:


Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.