Zatímco loni soudy poslaly od ledna do konce září do konkurzu 496 lidí, letos to už bylo přes 1600. Jen v září bylo vyhlášeno 287 osobních bankrotů, což je vůbec nejvíce od zahájení činnosti insolvenčního rejstříku.
Analytička CCB Věra Kameníčková si rychlý nárůst bankrotářů vysvětluje dvěma faktory. Jednak tím, že možnost oddlužit se vznikla teprve v roce 2008 a do podvědomí lidí se tak dostala až letos. "Růst však částečně přisuzujeme i současné nepříznivé ekonomické situaci," dodala vedoucí analytického oddělení.
|
Podle ní se počet osobních bankrotů bude zvyšovat i nadále. Příčinou bude rostoucí nezaměstnanost, relativně pomalý vývoj mezd a slabý ekonomický výkon.
Za pravdu jí dává počet žádostí o oddlužení, které evidují ti, kteří osobní bankroty povolují - insolvenční soudci. Od ledna do září se jim jich na jejich stolech nakupilo přes dva a půl tisíce, tedy téměř dvojnásobné množství než před rokem.
Každý měsíc se přitom tempo dlužníků, kteří se utápějí ve svých půjčkách, zrychluje. Loni v září požádalo soud o oddlužení přes sto lidí. Letos to už bylo čtyřikrát více, přesně 440, což je rekordní počet od zahájení činnosti insolvenčního rejstříku.
Na rostoucí počet dlužníků se připravují také dražební síně. - čtěte Dražebníkům přibude práce, počet exekucí stoupne o třetinu
komu soud povolí bankrotSoud povolí osobní bankrot jen těm lidem, kteří jsou v následujících pěti letech schopni svým věřitelům splatit alespoň třicet procent svých dluhů. Člověk, kterému soud oddlužení povolí, dostává ze své mzdy jen životní minimum a zbytek jde na umoření dluhů, do kterého se počítá i odměna insolvenčního správce, který celé oddlužení vede. Po schválení novely insolvenčního zákona může soud nechat dlužníkovi i víc peněz než životní minimum. Je totiž pravděpodobné, že bankrotovat začnou i bohatší lidé ze střední třídy. Institut osobních bankrotů funguje v tuzemsku od loňského ledna. Jeho cílem je usnadnit život lidem, kteří přecenili své schopnost splácet půjčky. |