Letos je poprvé spolu se spropitným pro kadeřníka či taxislužbu započítali i do bohatství české ekonomiky. Celkem jim vyšlo 3,2 miliardy korun za rok 2002.
"U číšníků a servírek jsme stanovili, že inkasovat platby od zákazníků a dostat spropitné může každý druhý," poodhalila Jana Bondyová z Českého statistického úřadu, jak k výsledkům došli.
Spropitné v tuzemských podnicích se obvykle pohybuje mezi pěti až deseti procenty z útraty. Skončí většinou přímo v peněženkách číšníků a servírek vedle výplaty. Žádná daň už se ze spropitného neplatí.
"Spropitné je ale předmětem daně z příjmu," potvrzuje Petr Hruška z Českých daní. Ministerstvo financí si je utíkajících peněz na daních i sociálním pojištění vědomo. "Jsou to nezdaněné příjmy, ale je to tak v řadě zemí," říká náměstkyně ministra financí Yvonna Legierská.
Ministerstvo financí zatím o žádné změně přístupu k nezdaněným penězům neuvažuje. "Ale je možné o tom diskutovat teď při přípravě zákona o dani z příjmu," dodává Legierská.
Dnes výběrčí daní jen těžko spropitné odhalí. "Když zjistíme, že někdo měl takový příjem, daň mu dodatečně doměříme. Ale je to těžké zjistit," říká šéf Finančního úřadu v Českých Budějovicích Jaroslav Novák.
Stát tak může příjmy z tuzérů kontrolovat jen v případě, kdy zákazník platí kartou. "To už má spropitné v příjmech a vymazat je nemůže," říká Novák. Přes platební karty však v restauracích projde jen zlomek tržeb. Většinou se platí hotově.
"Bohužel, když je platba v hotovosti, daněna není. Jak prokážete, že si číšník vzal denně padesát korun na spropitném?" ptá se šéfka Sdružení podnikatelů v pohostinství Mirka Luprichová.
Tuzéry se mezi obsluhu v restauracích rozdělují dvojím způsobem. Buď kasíruje od lidí peníze jen jeden vrchní číšník, a ten pak peníze rozdělí mezi ostatní. Nebo mají číšníci rajony, ve kterých pracují, a vše, co inkasují navíc, je jejich.
"Na dýškách jsem si přišla asi na dva tisíce měsíčně," říká třiadvacetiletá servírka z jedné pražské restaurace. K tomu měla uzavřenou smlouvu, ale jen na minimální mzdu 6700 korun hrubého. "Je pravda, že průměrná mzda je v pohostinství nižší, protože se počítá se spropitným," říká Luprichová.
Sami majitelé restaurací to s tuzéry tak růžově nevidí. "Už to není, co to bývalo. Trendem dnes je nakupovat za stravenky a tomu přizpůsobujeme i ceny, protože lidé nechtějí tahat peníze. A z piva toho tolik nemáte," říká šéf ústecké restaurace U lípy Vlastimil Žáček. Číšník si podle něho na spropitném přijde tak na padesát až sto korun denně.
Statistiky zajímá i prostituce
Tuzéry nejsou jediné, co se snaží statistici v poslední době spočítat a zahrnout do bohatství země. Výkon ekonomiky navyšují i o prostituci (podle posledních odhadů útraty za erotické služby dosahují skoro šesti miliard za rok). Časem by k prostituci měly přibýt i útraty za drogy.
|
Kolik se v Česku zaplatí na tuzérech Restaurace 2223 Jak roste spropitné v restauracích 1999 1870 Pramen: ČSÚ |
