Na zvyšující se chuti utrácet nebo investovat na dluh se podle analýzy Českého statistického úřadu projevuje hned několik faktorů. Češi už půjčku nechápou jako cestu do pekla, ale naopak jako vítanou příležitost zvýšit si životní standard. V tom je hojně podporuje agresivní marketing českých bank a nízké úrokové sazby.
Tahounem českých dluhů jsou od roku 2002 hypotéky. Z celkové sumy 337 miliard korun tvoří téměř 45 procent. Za nimi následují úvěry ze stavebního spoření s necelými 28 procenty.
Na krátkodobé půjčky se splatností do jednoho roku připadá pět procent celkového objemu úvěrů. Strukturou dluhů se tak Češi podobají obyvatelům zemí eurozóny.
I přes rostoucí oblibu života na úvěr ale vypadají Češi ve srovnání s těmi, kteří platí eurem, spíše jako spořivci. Evropané dluží finančním institucím úhrnem téměř stejnou sumu, jakou si ukládají na bankovní účty.
Češi mají na svých kontech zůstatky, které jsou oproti půjčkám téměř trojnásobné.
