Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi jsou přeborníci v pojídání sušenek

  0:01aktualizováno  0:01
O páté sice Češi moc čaje nevypijí, ale v chroustání sušenek a oplatek se na Angličany těsně dotahují. Ročně každý Čech v průměru spořádá 6,4 kilogramu sušenek a oplatek, což vynáší jejich tuzemským milovníkům třetí místo.

"Od stříbrné medaile nás přitom dělí jen čtyři tatranky," říká šéf Opavie Miroslav Medřický.

Opavia je největší firmou, která využívá toho, že devadesát procent Čechů konzumuje trvanlivé pečivo - tedy sušenky nebo oplatky. Rozdíl mezi nimi je stručně řečeno v tom, že oplatky obsahují více náplně. Naopak věnečky, BeBe sušenky nebo piškoty mají víc těsta a řadí se mezi sušenky.

Dlouholetý hit - tatranky
Nejznámější oplatky v Česku jsou pravděpodobně tatranky. Vyrábí je Opavia a Sedita, pekárna ve slovenské Seredi. O tuto značku se dělí z historických důvodů. Za bývalého režimu a společné federace se na značky tolik nehledělo. To, že tatranky jsou skutečně oblíbeným zbožím, potvrzuje jejich prodej. "Za minulý rok jsme prodali 115 milionů tatranek a k tomu 85 milionů čokotatranek," počítá Opavia ústy šéfa Medřického.

Není divu, reklamu a veškerou podporu prodeje vyčíslují na desítky milionů korun ročně. Přesnější být nechtějí, mimo jiné proto, že jejich největší konkurence ze Seredi se s nimi takzvaně sveze.

"Podle průzkumů spotřebitel naše tatranky a ty z Opavie nerozlišuje," potvrzuje Roman Sukdolák, ředitel IDC Holding, který je výhradním dovozcem sladkostí ze slovenské Seredi. Více než tatranky jim však jdou v tuzemsku na odbyt horalky a Mila řezy. Těch Češi ročně spořádají po 26 milionech kusů.
tatranky ze slovenské dílny jsou na žebříčku obliby třetí.

Na špici se tahle oplatka drží v Česku už přes padesát let. Ani bývalý dlouholetý ředitel Opavie si nedokázal vzpomenout, kdy přesně tatranky vznikly. Pamětníci však říkají, že původně měly mít trojúhelníkový tvar podle Tater. "Tehdejší technologie to ovšem nezvládala, a proto je jejich tvar dodnes klasicky obdélníkový," vysvětluje Medřický.

Co se však v posledních třinácti letech změnilo, jsou příchutě. "Původně byly tatranky lískooříškové a horalky arašídové. Dnes však tyto rozdíly padly, protože Opaviamá tyhle příchutě u obou typů," říká Sukdolák.

Právě nové příchutě, čokoládová či jiná poleva, karamel či oříšky navíc a další obměny stojí za tím, že tradiční sušenky a oplatky stále letí.

"Největší zájem je o horalky ze Sedity a tatranky a BeBe sušenky z Opavie, přičemž jejich spotřeba každý rok roste díky stále se rozšiřující nabídce," říká Jana Matoušková z tiskového oddělení hypermarketů Tesco. "Lidé chtějí stále více chutí," potvrzuje i vedoucí nákupu hypermarketů Globus Josef Pejzl. V prodeji se podle něho navíc hodně odráží televizní reklama.

I přesto lze na základě průzkumu trhu říci, že Češi, stejně jako jiné národnosti, jsou velmi konzervativní. Velkou část místních trhů vždy ovládají výrobky s tradičními recepturami, které jsou pro danou zemi obvyklé. Proto by se tatranky podle oplatkářů jinde asi nechytily.

"Tatranky fungují v Česku, na Slovensku, ale třeba v Maďarsku a v Polsku už ne," vysvětluje Medřický. Stejně tak se v tuzemsku příliš neprosadily zahraniční sladkosti. Kromě slovenské Sedity konkuruje Opavii, která má více než šedesát procent trhu, ještě Nestlé a Kraft. Obě společnosti ovládají pod deset procent trhu. Ten však není vůbec malý. Sušenek se ročně prodá téměř za šest miliard korun. Například jen polomáčených dokážou Češi za měsíc sníst dvě stě tun.

Zdravý život se sušenkami
V poslední době začínají i oplatkáři hodně sázet na zdravou výživu a propagovat sušenky s cereáliemi, vlákninou a minimálním množstvím cukru.

"Na méně tučné sušenky se přesouvá pozornost v celé Evropě. Lidi začali více jíst sušenky bez náplně, která jinak obsahuje nejvíce kalorií," říká Sukdolák.

Opavia kvůli tomu začala více propagovat BeBe sušenky. Ty jsou pro firmu nyní třetí nejprodávanější značkou. "Vznikly původně pro Saúdskou Arábii," říká Medřický.

Opavia, tehdy ještě jako Čokoládovny, je začala dodávat jako potravinovou rezervu pro chudé pouštní cestovatele. "Měly jiné balení a gramáž, ale vždy byly velmi úspěšné. Jak však tato značka vznikla, nedokážu říct," vysvětluje Medřický.
Dnes BeBe sušenky prezentuje jako součást zdravé výživy a podle zástupců firmy dosahují za poslední tři roky každoročně růst v řádech desítek procent.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.