Vyplývá to z každoročního průzkumu společnosti INRA, která srovnala ceny podle sazebníku platného v roce 2002.
Zatímco dánské rodiny platily loni za jednu kilowatthodinu při nízkém odběru deset korun, Řekům stačily 2,5 koruny a Čechům 4,1 koruny.
V Dánsku si musí za elektřinu nejvíce připlatit i firmy, které odebírají mnohem více proudu.
Naopak nejvýhodnější ceny měli mezi největšími odběrateli podnikatelé ve Švédsku.
Švédští odběratelé v kategorii s roční spotřebou do 50 GWh zaplatili za kilowatthodinu asi jednu korunu, čeští 1,5 koruny a dánští 4,3 koruny.
Hodně záleží na daních
Ceny elektrické energie v jednotlivých státech ve velké míře určují daně, které jsou v každé zemi jiné.
V Česku se z elektřiny platí "pouze 22procentní daň z přidané hodnoty. Ta sice patří v Evropě hned po Dánsku a Švédsku k nejvyšším, ale na druhou stranu proud v Česku není zatížen žádnou jinou daní.
Například Rakušané musí platit ze spotřeby elektřiny ještě spotřební daň, stejně tak jako Dánové, kteří navíc ještě mají speciální ekologickou daň na energie. Tu používá ještě dalších šest států.
S ekologickou daní a mírným zvýšením cen elektřiny se nejpozději za pár let seznámí i Češi. Na jejím zavedení ve všech členských státech se už dohodla Evropská unie.
Celkové výdaje za elektřinu vedle ceny určuje její spotřeba. Tu vykazuje nejvyšší Švédsko s 16,5 kWh na osobu.
Vyplývá to z údajů Mezinárodní energetické agentury za minulý rok. Česko skončilo s roční spotřebou 6,3 kWh a výrobou 7,5 kWh na osobu zhruba v polovině seznamu zemí.
Ze sedmnáctky států je Česko po Francii druhým největším exportérem elektřiny.
