Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Po aféře Češi méně pijí tvrdý alkohol a nevěří novinkám

  • 61
Češi si dávají méně tvrdého i piva, ale při světovém srovnání to stačí na přední příčky. Už deset let klesá prodej tvrdého alkoholu průměrně o čtyři procenta ročně, jen loni vzrostl o tři procenta. Důvod k radosti výrobců to není. Jde o srovnání s rokem 2012, kdy zabíjel metanol.

"Prodej lihovin vzrostl o tři procenta, ale jde o anomálii, která souvisí s prohibicí. Růst táhl prodej lihovin z dovozu, který vzrostl o sedm procent," vysvětluje Jiří Štětina, šéf největšího dovozce lihovin do Česka firmy Rémy Cointreau, která dováží třeba značky Jägermeister, Metaxa nebo Jim Beam či Campari.

Klesá zájem o privátní značky v řetězcích, ale i o cenově dostupnější české výrobky. "Dříve bylo mezi brandy pět nebo šest takzvaných napoleonů – laciných lihovin ochucených nějakou trestí, dnes je tam Napoleon jen jeden. Ano, prožívá své Waterloo. Lidi chtějí nějakou záruku, že je v lahvi kvalitní lihovina," dodává Štětina.

Navíc se teď těžko prosazuje jakákoliv novinka s výjimkou nových verzí zavedených značek. "Poslední dva roky si spotřebitelé žádají kontinuitu a tradici, což podráží nohy možným novinkám a jejich uvádění na trh. Nedůvěra trvá s tím, jak se stále objevují nové zprávy o dalších obětech metanolové aféry. Lidé sázejí na jistotu," vypozoroval z praxe Štětina. Proto asi roste zájem nejen o jägermeistera, ale i o různé druhy whisky nebo dokonce gin.

Trh jde z kopce

Od roku 2009, kdy udeřila naplno ekonomická krize, navíc lidé stále méně chodí za pitím "ven", a když už vyrazí, méně utrácejí. Spotřeba se přesouvá domů, což výrobce ani dovozce netěší. V obchodech totiž prodávají levněji, navíc ani objemem nevyrovnají ztráty z tržeb v hospodách a restauracích. Odhaduje se, že se jen 30 procent alkoholových nápojů vypije v lokálech, zato 70 procent doma.
I prodej piva klesl o dvě procenta, jeho spotřeba se dlouhodobě snižuje o procento ročně. "Celkově jde alkoholový trh z kopce," konstatuje šéf Rémy Cointreau, který dováží do Česka třetinu lihovin.

INFOGRAFIKA: Po aféře češi méně pijí tvrdý alkohol

Je to pro českou společnost dobrá zpráva? Podle primáře pražské psychiatrické nemocnice v Bohnicích, z mužského oddělení léčby závislostí, je to stále špatné. "Data Českého statistického úřadu nesvědčí o tom, že by u nás došlo k poklesu stoprocentního alkoholu, ten se drží na stálé úrovni," varuje Karel Nešpor. Podle něj může poklesy destilátů nahrazovat levnější, třeba krabicové víno, které přitahuje sociálně slabší vrstvy, mladé a bezdomovce.

"Máme přesná data o tom, že česká mládež patří k nejhorším ve spotřebě alkoholu a drog, což nevěstí nic dobrého. A v pivě jsme stále největší konzument na světě. Je nutné si uvědomit jedno – podle výpočtů, které proběhly i v USA nebo u nás, zdanění alkoholu zdaleka nekompenzuje škody, které působí na zdraví a produktivitě obyvatel. Fakticky podlamuje konkurenceschopnost české pracovní síly," dodává Nešpor, teoretický i praktický bojovník proti závislostem.

"Mladí nebudou pít to, co rodiče"

Výsledkem prohibice je, že se prodávají dražší nápoje, snad tedy i kvalitnější. Lidé si kupují více značky z dovozu, ty stouply na 34 procent spotřeby z 29 procent z roku 2011. "Nejvíce v tržbách loni vyrostl rum a vodka, to jsou dvě kategorie nejvíce zasažené prohibicí, a pak výrazně roste zájem o whisky, tam vidíme návrat značky," popisuje dovozce alkoholu.

V desítce nejprodávanějších lihovin jsou jen tři české: Becherovka, Fernet Stock a Stará myslivecká. Becherovka však v roce prohibice přišla o desetinu tržeb a obecně za posledních deset let ztratila takřka půlku trhu. "Tato dynamika se nebude měnit, dovozové značky budou růst a domácí klesat, protože mladí spotřebitelé nechtějí pít to, co jejich rodiče. Do deseti let bude v Česku objem prodaných dovozových lihovin vyšší než lokálních," míní Štětina.