Podle nich se téměř každá druhá lahev "vrátí" do oběhu jako cenný materiál pro výrobu pytlů, cihel, nebo zahradního nábytku. V tomto ohledu dokážou konkurovat českým domácnostem jen Němci.
"Jsou to přesná čísla. Máme údaje od výrobců, kolik dávají na trh obalů, a údaje od obcí, kolik odpadu vytřídí. Navíc jsou výrobci nezávisle auditováni," říká Lukáš Grolmus ze společnosti Eko-kom.
Ta má organizaci sběru a jejich recyklaci v tuzemsku na starosti.
Deset haléřů za láhev
Podle jejich čerstvých údajů loni každý z nás vytřídil více než 43 kilogramů odpadu, což je o sedm více než v roce 2005. U jiných typů odpadů jsou však výsledky v mezinárodním srovnání horší.
Za plastovým boomem stojí více kontejnerů na ulicích, ale i fungující byznys s odpadem. Jen Eko-komem ročně proteče kolem tři čtvrtě miliardy korun.
Ty vybere ve formě poplatků od firem, které na trh dávají zboží v obalu. Například za jednu PET lahev musí výrobce zaplatit zhruba deset haléřů.
Do Číny ne
Vybrané peníze rozděluje Eko-kom obcím a městům: čím více vytřídí, tím více peněz dostanou. Díky tomu tak nestojí města svoz odpadů tolik. "Lidé nepřímo dostávají peníze za třídění. Obce nemusí díky příjmům od nás navyšovat poplatek za odpad," uvedl Grolmus z Eko-kom.
Obří kostky slisovaných PET lahví například mizí pravidelně do čínských textilek, ale čím dál častěji se zpracovávají i u nás.
"Snažíme se firmám vysvětlit, že je lepší, aby se odpad zpracovával u nás. V Číně jsou jiné normy na ekologii i lidskou práci," upozorňuje Pavel Iványi, šéf společnosti Petka CZ, na možnou nefér konkurenci z Asie.
Stejně jako Němci
Třídicích linek a firem, které se zabývají zpracováním odpadu a jeho proměnou na různé zboží, přibývá. Za tunu PET lahví podle barvy a kvality dostanou firmy pět až devět tisíc korun, ročně se přitom v Česku vybere kolem třiceti tisíc tun.
I když například právě cena PET lahví letos mírně klesla, stále se svozovým firmám vyplácí vytříděný odpad dodávat na další zpracování. Využití vytříděného odpadu je přitom čím dál širší: od umělých textilních vláken až po materiál na výrobu dalších lahví.
Češi jsou v třídění obalových plastů v Evropě na prvním místě spolu s Německem, vyplývá z posledních srovnatelných údajů Evropské komise.
Možností, kde třídit, je minimálně
Toto číslo může dál ovlivnit i plán šéfa zelených, ministra životního prostřední Martina Bursíka.
Ten zvažuje, že by se za PET lahve platily zálohy. Tím by množství odhozených lahví ještě kleslo. Neznamená to však, že by Česko ve zpětném využívání odpadů bylo šampionem ve všech druzích: v celkovém procentu recyklovaného materiálu se krčíme za většinou západoevropských států.
Podle Ivo Kropáčka z ekologického sdružení Hnutí Duha zaostáváme především ve využití bioodpadů. Tedy například zbytků jídel. Ty přitom tvoří až polovinu veškerého domácího odpadu.
"Měst, kde je možné ho třídit, je u nás minimálně," uvedl Kropáček.
Podle zástupců firem, které odpady svážejí, se však postupně chování lidí zlepšuje. "Přibývá těch, kteří si uvědomují, jak je důležité třídit správně, aby se mohly odpady dál zpracovat a využít," uzavírá Gabriela Pánková ze společnosti A.S.A.
