Osobních aut se u nás loni prodalo meziročně o tři procenta více, prodeje ve vyšší střední třídě a u terénních vozů rostly zhruba patnáctiprocentním tempem. Pro automobilky je to dobrá zpráva: za takové vozy utrží podstatně více a v dražších kategoriích zákazníci zpravidla nehledí na cenu tolik jako u malých aut.
Jak se bude vyvíjet trh prémiových aut a proč jsou vozy BMW levnější v Německu Čtěte v pátek 27. 1.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Je to dlouhodobý trend. Napříč populací platí, že zákazníci postupně zvyšují své nároky na vozidla a často si pořizují nová auta ve vyšší třídě, než byl jejich předchozí vůz," hledá příčiny jevu Jan Linhart z KPMG. Podle něj stojí za větším růstem zájmu o velká auta pokles cen nových vozů. "Podporuje ho však i zlepšující se ekonomická situace těch skupin zákazníků, kteří si tyto vozy obvykle kupují," dodal Linhart.
Zejména v kategorii terénních vozů přibyla v posledních letech řada aut s cenou pod 400 tisíc korun, cenově bezkonkurenčně vítězí rumunská Dacia Duster. Na trhu už všechny velké značky mají v kategorii terénních vozů svého zástupce. Kategorie SUV, jak se lehčím terénním vozů také říká, roste po celé Evropě. Mezi nejprodávanějšími auty v SUV jsou v Česku právě vozy, jejichž cena začíná pod půl milionem.
Lidé kupují auta v plné výbavě
Ne vždy je ovšem cena tím hlavním kritériem. Zejména u vozů vyšší střední třídy totiž ceny neklesly zdaleka tolik jako v podstatně nabitějším segmentu menších aut.
"V této kategorii není hlavním parametrem cena. Naopak hodně lidí si kupuje auto v plné výbavě," upozorňuje Jan Klíma z Import Volkswagen Group. Pod něj spadá také Audi, které si loni v Česku udrželo mezi dražšími značkami prvenství v počtu prodaných vozů.
Trojice prémiových značek, Mercedes, Audi a BMW očekává i letos, že prodeje dál porostou. "Určitě prémiový trh poroste opět výrazně více než celkový průměr," odhaduje Klíma.
Důvod k růstu dovozci dražších značek mají: v porovnání s vyspělejšími zeměmi je u nás podíl vyšší střední třídy a luxusnějších vozů stále relativně nízký.
V terénním voze nejste automaticky v bezpečí, říká odborník
Nadprůměrný růst zaznamenává i kategorie velkoprostorových vozidel MPV. "Auta už nemohou růst příliš do šířky a délky, proto se zvětšují hlavně do výšky. A tam je prostor právě pro vozidla kategorie velkoprostorových a terénních," vysvětluje tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl.
Velké vozy se často nezamlouvají nejen ekologům, ale i řadě řidičů. Jejich spotřeba i emise jsou zpravidla podstatně vyšší než u menších aut, navíc si motoristé často stěžují na agresivní styl jízdy některých majitelů těchto vozů nebo špatné parkování.
Podle Igora Siroty z ÚAMK neexistují přesné statistiky o tom, kolik nehod zaviní řidiči větších vozů. "Jsou jen některé studie z USA, které ukazují, že majitelé terénních vozů se na silnici chovají nadřazeně," říká Sirota. Podle něj to samé může platit i u nás: "Mohou mít pocit vlastní vyšší hodnoty, když mají dražší auto."
Co vede lidi k nákupu terénních vozů? "U řady osob je to otázka prestiže, u žen jde často také o pocit bezpečnosti," popisuje dopravní psycholožka Pavla Rymešová, proč za volantem terénních vozů potkáte zejména v Praze ženy. Podle ní je terénní vůz často vzhledem ke stavu tuzemských silnic i řešením, jak se vypořádat s řadou výmolů.
Velká terénní auta bývají obecně považována za bezpečnější, odborníci však upozorňují, že ne vždy tomu tak je. "Mají svá úskalí, jsou těžší, takže brzdí déle. Lidé sice mají pocit, že jsou v nich v bezpečí, ale to není rozhodně pravda," varuje Sirota.
tisknout 
