Čechy podle nové studie nezatěžují ani tak daně z příjmu, jako spíš sociální pojištění. To firmám zaměstnance prodražuje nejvíce. Lidé celou částku placenou na pojištění sice na výplatní pásce nevidí, ale každý šéf společnosti s ní počítá, když přemýšlí, zda zvýšit plat, či ne.
O velké sumy jde zejména u dobře odměňovaných špičkových pracovníků. Pro ně a jejich zaměstnavatele se snaží ČSSD ještě na poslední chvíli před volbami prosadit úlevy.
Sociální demokraté už přilepili k insolvenčnímu zákonu ležícímu ve Sněmovně pozměňovací návrh, aby zaměstnanci i firmy platili sociální pojištění maximálně z šestinásobku průměrné mzdy (zhruba 114 tisíci korun).
"Výpadek dvě miliardy korun je maximum, které u ministra financí projde a které schválil," říká vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel.
Od zavedení stropů si slibuje přilákání více firem, které nezaměstnávají jen dělníky, ale i kvalifikované, a tedy dražší lidi. Otázka je, jestli změna projde. Naposledy ze zákona vypadla, když ji sociální demokraté vyměnili za hlasy komunistů pro nový zákon o nemocenské.
Děti – cesta do daňového ráje
Češi sice v průměru platí na daních hodně, ale jsou mezi nimi velké rozdíly. Cestou k nižším daním jsou děti. Podle studie OECD panuje v Česku jeden z největších rozdílů mezi tím, kolik platí na daních a sociálním pojištění svobodný bez dětí a kolik rodina.
Například jednotlivec pošle z průměrného výdělku státu čtvrtinu, ale vydělávající otec rodiny se dvěma dětmi a ženou na mateřské pouze 1,5 procenta.
Kromě daňových úlev na děti je to dáno hlavně řadou sociálních dávek, jako je rodičovská či přídavky na děti. Sociální demokracie přitom chce úlevy na děti dále posílit. Politici slibují zvýšení porodného, rodičovské, ale i přídavků na děti.
Pak na tom budou české rodiny jako ty irské, které nejenže neplatí nic na daních, ale ještě od státu něco dostanou. Irsko však má na rozdíl od Česka celkově nízké daně.
Toho se za vlády sociální demokracie Češi nedočkají kvůli čím dál štědřejším sociálním dávkám, na které si stát musí vydělat výběrem daní. Sliby ČSSD rodinám se před volbami přitom stupňují.
Její politici to odůvodňují tím, že přibude dětí, které budou do pokladny státu časem posílat nové peníze. Podle expertů to tak nefunguje.
"Obávám se, že neznám žádný důkaz toho, že by finanční pomoc zvedla počet dětí, i když některé vlády věří, že to tak je," říká Christopher Heady, jeden z autorů studie OECD.
Opoziční ODS sice slibuje nižší daně i sociální pojištění, ale zatím za cenu dalšího zvyšování dluhů státu. Úspory v rozpočtu nechystá. Dlouhodobě je však takový postup pro finance státu neudržitelný.
Kromě Česka začalo rodiny s dětmi během posledního roku výrazně podporovat osm států OECD – například Belgie, Slovensko či Lucembursko. Ve stejném počtu zemí rodiny platí na daních méně než polovinu toho, co stejně vydělávající člověk bez dětí.
Na opodstatnění tak výrazné podpory rodin proti jednotlivcům se však názory ve světě liší. Odborníci se shodují jen na jednom: je špatně, pokud rodina pobírá štědré sociální dávky a přichází o ně v okamžiku, kdy manželka začne znovu pracovat. To od návratu do zaměstnání hlavně hůře placené ženy odrazuje.
Státu se navíc prodražuje, pokud se matky zařazují mezi nezaměstnané. V Česku to tak funguje. Když začne manželka po mateřské vydělávat například dvanáct tisíc měsíčně a manžel pobírá osmnáct tisíc korun, nebudou odvádět státu jen necelé tři stovky jako dříve, ale více než dva tisíce korun. Přijdou totiž o část sociálních příspěvků na děti.
Problém s návratem do práce dokazují i statistiky. Koncem loňského roku bylo nezaměstnaných skoro sedmdesát tisíc matek s dětmi, skoro každý osmý člověk bez práce tedy byla žena po mateřské.
ČSSD teď před volbami slibuje další novinku, která by měla matkám návrat do práce usnadnit. "Část porodného by se vyplácela v hotovosti, část jako poukázka," říká vicepremiér Havel.
Poukázku by žena mohla použít buď na jesle či mateřskou školku, nebo na zvýšení vlastního vzdělání. Třeba na jazykový či počítačový kurz, říká Havel. O jakou část slibovaného 60tisícového porodného by mělo jít, neuvedl.
