Češi pracují déle než jejich sousedi

  • 39
Češi pracují déle a raději než většina lidí v sousedních zemích. Libují si v přesčasech a dlouhých pracovních dnech, které se protáhnou i přes deset hodin. Na druhé straně však velice často chybějí v práci. Jsou po Malťanech druzí největší absentéři.

Za to, že chybějí v práci, nejčastěji může nemocenská. To všechno zjistila Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v rozsáhlém průzkumu. Týkal se zemí EU a států, které se mají stát jejími novými členy.

Přestože jsou Češi proslulí svou reptavou povahou, na pracovní podmínky, stres či únavu způsobenou prací si v průzkumu stěžovali minimálně. Z jistého pohledu jsou dokonce rekordmani, protože nejmíň ze všech v Evropě reptají, že by museli při práci zaujímat "bolestivou polohu".

Na to si nejvíc stěžují Řekové. Čechům vyhovují i pracovní podmínky. Více méně spokojených bylo 79 procent dotázaných, což je třetí nejlepší umístění mezi kandidátskými zeměmi.

Ne, že by si Češi nestěžovali vůbec. Ze všech kandidátských zemí je nejvíc trápí diskriminace, které jsou na pracovištích vystaveni mladí a staří lidé. Na ni si stěžovalo pět procent respondentů. Stejně palčivě tento problém vnímají už jen Slováci.

Výzkum také potvrdil, že Češi stejně jako ostatní občané kandidátských zemí pracují déle, v horších podmínkách a za míň peněz než jejich budoucí evropští spoluobčané.

Češi tráví v práci více času, přesto si ji chválí 
Lidé v Česku i jiných zemích východní Evropy pracují déle a za horších podmínek než ve státech Evropské unie.

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek provedla rozsáhlý průzkum mezi 33 tisíci zaměstnanci v zemích evropské patnáctky a ve 12 přistupujících zemích. Výsledkem je přehled o rozdílech v pracovních podmínkách.

Zatímco v unii trvá pracovní týden průměrně 38,2 hodiny, na východ od německých hranic se pracuje týdně o šest hodin déle. Práce ve východní Evropě nese i větší rizika. Téměř každý druhý z dotázaných pracovníků z kandidátských zemí se bojí, že si v práci ničí své zdraví, v unii má stejné obavy jen každý čtvrtý pracovník.

"Lidé ve východní Evropě, a obzvlášť to platí o ženách, tráví v práci každý den i týden více času," uvedl Willy Buschak, ředitel nadace, která sídlí v irském Dublinu.

Východoevropské ženy pracují také častěji než jejich kolegyně na Západě. Rozdíl se však postupně smazává. V zemích přistupujících k unii pracuje 46 procent žen, což je o čtyři procenta více než v EU. A přestože Česko i jiné země východního bloku trápí nedostatek žen-šéfek, má jich podle průzkumu více než unie.

"Mohou za to rozdílné startovací pozice, protože za socialismu chodilo více žen do práce aměly lepší vzdělání," říká analytička nadace Agnes Parent-Thirion.

Průzkum potvrdil fakt, na který si stěžují například i japonští investoři: Češi si často berou nemocenskou. Není to kvůli pracovním úrazům, ale v tuzemsku je druhé nejvyšší absentérství ze všech kandidátských zemí (mimo Maltu) pro všechny ostatní zdravotní důvody. K tomu se přiznalo v Česku 40 procent respondentů. Přitom průměr v kandidátských zemích je polovina.

V práci navíc Češi trpí diskriminací: spolu se Slováky nejvíc z kandidátských zemí. Nejde o sexuální obtěžování, nejvíc se vyskytuje diskriminace podle věku, a to jak proti mladým, tak starším. Zatímco v Rumunsku si zaměstnanci stěžovali na relativně vysokou hladinu násilí v práci od kolegů, Češi společně s Poláky uvádějí, že nejvíc nepříjemností pochází od zákazníků.

Přes to všechno jsou Češi v práci nejspokojenější a nejméně unavení. Češi drží rekord také v příplatcích za přesčasy a nejvíc využívají motivačních programů, například možností získat akcie svého zaměstnavatele.

Češi mají také druhou nejvyšší snahu ve svém zaměstnání vydržet. Na otázku, jestli by chtěli dělat svoji práci, až jim bude 60 let, jich více než polovina odpověděla kladně, což byl druhý nejvyšší počet v regionu a úroveň srovnatelná s průměrem v unii.