Investice jsou znát a Češi třídí víc, vyplývá z čerstvých údajů, které má MF DNES k dispozici. V průměru loni každý Čech vytřídil za celý rok 36 kilogramů odpadu, tedy o necelých deset procent více než v roce 2004.
"Přes šedesát procent lidí tvrdí, že soustavně odpad třídí," říká Lukáš Grolmus z firmy Eko-kom, která se o třídění odpadu v Česku stará od roku 1999.
Česko vede mezi státy střední Evropy, ale pořád je co dohánět. Například v Německu ročně vytřídí šedesát kilogramů.
Reklamy a popelnice
Eko-kom si založily samy firmy, které dávají recyklované obaly do oběhu a které musí prokázat ministerstvu životního prostředí, jak se jejich produkce recykluje.
Třeba za každou PET lahev, která jde do oběhu, firmy platí Eko-komu půl haléře. Eko-kom peníze pošle například městům na to, aby nakoupila více kontejnerů na tříděný odpad.
Velká část jde také na kampaně, kterými se lidi snaží přesvědčit, aby třídili. "Je to kolem třiceti milionů korun ročně," podotkl Grolmus. Letos už vysílá v televizi třetí vlnu reklamních spotů. Lidem se snaží vysvětlit na konkrétních příkladech využití recyklace, že třídění má smysl.
"Snažíme se lidem vysvětlit, že je to otázka životního stylu," dodal Grolmus.
Třídění podporují i veřejně známé osobnosti, například Lukáš Pollert či Milan Hnilička. "K třídění mě přivedla vlastní lenost, musel jsem častěji chodit s košem do popelnice. Teď mám velkou nádobu na tříděný odpad a tu jednou za čas odvezu. Navíc ušetřím, nemusím tolik platit za popelnici," říká Pollert, který třídí šest let.
Česká republika se Evropské unii zavázala, že její obyvatelé budou třídit více. Loni se využila zhruba polovina odpadu, za pět let to má být už šedesát procent.
Z odpadů se stává i čím dál větší byznys. Kdyby se PET lahve vozily na skládku nebo do spalovny, musí se za to platit. Když se seberou a vytřídí, lze je dobře prodat.
"Není problém vyrobit PET lahev ze staré lahve stejného materiálu," říká Jaroslav Lavička z firmy Silon z Plané nad Lužnicí. Firma PET lahve vykupuje a dělá z nich materiál pro nové lahve anebo interiéry do aut či surovinu pro pleny.
Pro české suroviny si podle Lavičky jezdí i čínské firmy, což cenu zvedá. Třídění je výhodné i pro města či svozové firmy, a to proto, že za tříděný odpad dostávají zaplaceno místo toho, aby platily za skládkování či spálení netříděného.
Navíc od Eko-komu dostanou města za každou tunu další odměnu. Jen loni to bylo zhruba 450 milionů korun.
"Peníze jsme využili na tříděný odpad, například na nová stanoviště nebo svoz separovaného odpadu," vysvětlila mluvčí městského úřadu v Jablonci nad Nisou Milena Jelínková.
Papír vede
Nejvíc se v Česku třídí papír. Česko je jednou z mála zemí, kde lidé dostávají peníze například za papír odvezený do sběrny. Pro řadu škol je to stále ještě zdroj výdělku.
Ze suchých statistických čísel se dají vyčíst i zajímavé jevy. Víte například, proč loni přibylo ve sběrnách železa? "Je to i obměnou vozového parku Český drah. Velký nárůst způsobují staré vagony a lokomotivy," dodala mluvčí Eko-komu Kateřina Šarounová.
Co se z vytříděných obalů dělá, ukazuje současná kampaň Eko-komu. Ze směsného plastu se například vyrábí zahradní nábytek nebo slouží jako materiál do odhlučňovacích stěn u dálnic.
Z vyhozených PET lahví se v Česku také vyrábí umělé vlákno plnící spací pytle nebo znovu obaly. Pro mnoho lidí je však třídění neznámou činností a veškerý odpad házejí do jedné popelnice.
"Lidská lenost je stále největší brzdou," říká Šarounová.
Přes devadesát procent lidí ale už uznává, že třídit odpad je důležité. Třeba v Německu jsou PET lahve zálohované, a tak je lidé nosí zpět do obchodu.
Eko-kom také bojuje s dlouhodobými mýty, že je třídění zbytečné. Naráží především na případy z minulosti, kdy se vytříděný odpad svezl dohromady a pak putoval do spalovny.
"Díky kontrolám a vysokým cenám za skládkování jsou to už výjimečné případy," dodal Grolmus.
